21 C 194/2025-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném uhrazení částky ve výši 21 524 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , IBAN, ze dne 23. 5. 2024 (dále jen „smlouva o dodávkách elektřiny“), na základě níž se zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, (dále jen „odběrné místo“) a žalovaný se zavázal uhradit její cenu. Žalovanému byla na základě této smlouvy fakturou č. , hodnota, , za období od 13. 6. 2024 do 30. 11. 2024, vyúčtována cena odebrané elektřiny ve výši 21 524 Kč. Žalovaný na dlužnou částku přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neměli proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek nebo na tuto výzvu vůbec nereagovali a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazu podle § 115a o. s. ř.4. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Ze smlouvy o dodávkách elektřiny uzavřené dne 23. 5. 2024 soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal uhradit její cenu. Z faktury č. , hodnota, , splatné ke dni 17. 12. 2024, soud zjistil, že žalovaný neuhradil za období od 13. 6. 2024 do 30. 11. 2024 cenu za 3 797 kWh odebrané elektřiny v hodnotě 21 524 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 7. 2025 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaný přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil.5. Podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „EZ“) smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje účastník trhu s elektřinou dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.6. Co se právního posouzení věci týče, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Mezi žalobkyní a žalovaným jako účastníky trhu s elektřinou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny ve smyslu § 50 EZ, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat elektřinu a žalovaný se zavázal uhradit její cenu. Žalovaný ve výše uvedeném období odebral elektřinu v hodnotě, která mu byla výše uvedenou fakturou vyúčtována. Vzhledem k tomu, že žalovaný se smlouvou o dodávkách elektřiny zavázal dlužnou částku uhradit a přes výzvu žalobkyně tak neučinil, rozhodl soud o povinnosti žalovaného tak učinit ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy o příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle § 1970 obč. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 677 Kč, která představuje soudní poplatek ve výši 862 Kč, odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby) ve výši 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), 3 x paušální náhradu hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) AT a 21% DPH z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř.