23 C 22/2026-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 152 800 Kč s příslušenstvím. Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne 25. 2. 2025 smlouvu o zápůjčce (v textu jen jako „Smlouva o půjčce“) v souladu s ustanovením § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z."). Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná převzetí této finanční částky v hotovosti potvrdila svým podpisem na smlouvě. Dne 28. 2. 2025 žalovaná jako dlužník podepsala listinu označenou jako „Uznání dluhu a dohoda o jeho plnění ve splátkách“, která představuje uznání dluhu podle ve smyslu ustanovení § 2053 o. z., kterým žalovaná výslovně uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše. Dohoda obsahuje také dohodu o splátkovém kalendáři, na jehož základě kterého měla žalovaná dluh ve výši 40 000 Kč uhradit v 8 měsíčních splátkách po 5 000 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 11. 4. 2025 a poslední dne 27. 11. 2025. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou první splátky splatné dne 11. 4. 2025. V důsledku tohoto prodlení se dne 12. 4. 2025 stal splatným celkový dluh podle Smlouvy o půjčce ve výši 40 000 Kč. Žalobce vedle nároku na vrácení jistiny zápůjčky podle Smlouvy o půjčce uplatňuje smluvní pokutu podle článku III. Smlouvy o půjčce. V článku III. Smlouvy o půjčce se účastníci řízení dohodli, že v případě prodlení žalované s vrácením půjčené finanční částky podle článku II. Smlouvy o půjčce zaplatí žalovaná žalobci kromě půjčené finanční částky dle článku I. Smlouvy o půjčce také smluvní pokutu ve výši 1 % denně ze zapůjčené částky. Smluvní pokuta podle Smlouvy o půjčce a Dohody činí 1 % denně z dlužné částky, tedy z částky 40 000 Kč, což představuje denní smluvní pokutu ve výši 400 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou první splátky splatné dne 11. 4. 2025 a v důsledku ujednání o ztrátě výhody splátek obsaženého v článku 4. Dohody se následující den, tedy dnem 12. 4. 2025, stal splatným celý zbývající dluh ve výši 40 000 Kč. Od tohoto okamžiku nabíhá denní smluvní pokuta. Smluvní pokuta je splatná následujícího dne po jejím vzniku, přičemž žalobce je oprávněn požadovat úhradu smluvní pokutu průběžně za každý den prodlení ode dne 12. 4. 2025 až do okamžiku podání žaloby, tj. do dne 19. 1. 2026. Právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu, a to předžalobní výzvou ze dne 19. 12 2025, kdy tato předžalobní výzva žalované došla dne 29. 12. 2025. Žalovaná dosud nic neuhradila.2. Ve věci bylo nařízeno jednání, ke kterému se dostavil zástupce žalobce, na žalobě setrval v plném rozsahu. Smluvní pokutu ve výši 1 % denně považuje za přiměřenou s ohledem na judikaturu NS, která uvádí, že roste-li smluvní pokuta s prodlením dlužníka, pak ji lze považovat za přiměřenou, přestože přesahuje výši žalované částky. Neboť jde o jeho sankci za prodlení. Jde dle jeho názoru o přiměřenou smluvní pokutu, která byla vyčíslena ke dni podání žaloby a k tomuto dni také kapitalizována v uvedené výši a od tohoto dne již tedy nebyla žalobou uplatněna, s ohledem na postoj NS má za to, že smluvní pokuta je přiměřená.3. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, k žalobě se nevyjádřila. Soud jednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.4. Z listiny nazvané Smlouva o půjčce ze dne 25. 2. 2025 podle § 657 a násl. obč. zákoníku bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kdy žalobce poskytl žalované částku 40 000 Kč v hotovosti na adrese 28. října , adresa, . Žalovaná se zavázala vrátit žalobci tuto částku do 30. 11. 2025 na adrese , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , adresa, . V článku III. Smlouvy si ujednali smluvní pokutu ve výši 1 % denně z půjčené finanční částky.5. Z listiny nazvané Uznání dluhu a dohoda o jeho plnění ve splátkách ze dne 28. 2. 2025 bylo prokázáno, že žalovaná uznala svůj dluh co do důvodu i co do výše 40 000 Kč a zavázala se jej splácet v 8měsíčních splátkách po 5 000 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 11. 4. 2025 a poslední dne 27. 11. 2025.6. Z Předžalobní výzvy ze dne 19. 12. 2025 bylo prokázáno, že žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, která byla zaslána doporučeně dne 19. 12. 2025.7. Dle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Dle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.9. Dle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.10. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované v hotovosti částku ve výši 40 000 Kč, když na tento stav soud aplikoval § 2390 o. z. ustanovení o zápůjčce. Žalovaná částku dosud nevrátila, ačkoli svůj dluh vůči žalobci uznala dle § 2053 o. z. Proto soud žalobě ve výroku I. vyhověl a zavázal žalovanou dluh žalobci vrátit. Stanovení úroků z prodlení je dle § 1968 a 1970 o. z. a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.12. Ve výroku II. soud žalobu zamítl ohledně zaplacení částky 112 800 Kč, když výše smluvní pokuty stanovené dle § 2048 o. z. je dle názoru soudu a dle platné judikatury Nejvyššího soudu v rozporu s dobrými mravy dle § 588 o. z. Výše smluvní pokuty ve výši 1 % denně z částky 40 000 Kč je nepřiměřená, částka ve výši 112 800 Kč mnohonásobně převyšuje dlužnou částku. Žalovaná není podnikatel a navíc dne 28. 2. 2025 dluh vůči žalobci znala co do důvodu i co do výše dle § 2053 o. z. S ohledem na okolnosti daného případu považuje soud výši smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy, protože z provedeného dokazování nevyplývají ani žádné relevantní důvody, které ke sjednání takové výše smluvní pokuty vedly, ani okolnosti, které je provázely. Z předložených listin nevyplývá, proč žalobce zvolil výši smluvní pokuty ve výši 1 % denně, když např. u spotřebitelských úvěrů je výše smluvní pokuty omezena zákonem č. 257/2016 Sb.13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když nebylo přiznáno žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce nebyl v řízení zcela procesně úspěšný a žalované náklady řízení nevznikly.14. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.