30 C 407/2025-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 20. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že pohledávka za žalovaným byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 postoupena společností AvaFin , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , s, Anonymizováno, r.o. nebo , právnická osoba, ), IČO , IČO, , sídlem , adresa, společnosti De Vries , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, . Následně byla pohledávka za žalovaným dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 postoupena společnosti , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO žalobkyně, , sídlem , adresa, . Obě smlouvy o postoupení pohledávek jsou součástí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 20 000 Kč v platbách 10 000 Kč dne 23. 12. 2023, 10 000 Kč dne 23. 12. 2023, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Platby byly identifikovány variabilními symboly , Anonymizováno, . Žalobkyně navrhuje, aby soud provedl k důkazu doložené výpisy z bankovního účtu původního věřitele či případně potvrzení o provedené platbě od platební brány , právnická osoba, svědčící o poskytnutí finančních prostředků žalovanému. Žalobkyně dále žádá soud, aby učinil dotaz na banku žalovaného Raiffenisenbank, a.s., zda byly ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, provedeny výše uvedené platby a zda byl tento bankovní účet žalovaného nebo k němu žalovaný měl dispoziční oprávnění. Tyto důkazy dokládají, že žalovanému byly poskytnuty výše uvedené platby, a to ze strany původního věřitele prostřednictvím bankovního převodu. Žalovaný se tak na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil a musí žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi původním věřitelem a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru týkající se poskytnutí předmětných finančních prostředků. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaný ke dni podání žaloby zaplatil žalobkyni 0 Kč. Celková výše nároků žalobkyně činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného celkem 20 000 Kč. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.2. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o postoupení pohledávek, předžalobní upomínka, včetně poštovního podacího archu, oznámení o postoupení pohledávky, včetně poštovního podacího archu, výzvy k zaplacen, výpisy z účtu. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu tak, jak jej tvrdila žalobkyně v žalobě, když s ohledem na jeho faktickou nespornost a povahu provedených důkazů (tj. listin, jejichž pravost ani věcná správnost nebyla žádným účastníkem zpochybněna) v souladu se zásadou hospodárnosti řízení nerozepisoval jednotlivá skutková zjištění. Soud tak považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na účet žalovaného, částku 20 000 Kč. Z předžalobní upomínky, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala písemným oznámením žalovaného k zaplacení žalobou uplatněné částky. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Provedené důkazy tvoří ucelený řetězec na sebe vzájemně navazujících kroků, který nebyl nikterak relevantně zpochybněn jinými důkazy, provedené důkazy si vzájemně nijak neodporují, a tvrzení žalobkyně o okolnostech (datum, výše a způsob) a účelu přijetí peněžních prostředků žalovaným tak má soud za prokázané.4. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že bylo v řízení prokázáno, že předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl plnění bez prokázaného právního důvodu ve výši 20 000 Kč. Smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem žaloby, uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, soud rovněž posoudil jako platnou a účinnou smlouvu ve smyslu § 1879 a násl. o. z., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni; aktivní věcná legitimace tak byla v řízení prokázána. Žalobkyni tak náleží vůči žalovanému vydání toho, o co se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2993 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, jakož i vzhledem k faktu, že v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je v rozsahu uvedeném ve výroku I. po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu § 1970 o. z., a to ve výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb., neboť smluvní úroky z prodlení žalobkyně nepožadovala.6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, čímž jí vzniklo právo vůči žalovanému na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšné žalobkyně sestávají z odměny za zastupování žalobkyně v řízení advokátem, a to za celkem , hodnota, úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), 2 x d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky), tj. převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy, sepis žaloby. Sazba odměny za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky 1 200 Kč (tj. 3 x 400 Kč), dále 3 x režijní paušál za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 5 vyhlášky á 100 Kč, a to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč; tj. na nákladech řízení celkem 2 615 Kč. Tyto náklady řízení žalobkyni prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění jejího práva. K náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.7. Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.