36 C 297/2025-39 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 9. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 075 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 30. 3. 2024 žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce a na základě této smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, tyto byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne 30. 3. 2024. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 275 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 29. 4. 2024, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, zápůjčka byla žalovanému poskytnuta, přesto nebyla ze strany žalovaného do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu žalovaný na svůj dluh uhradil 500 Kč. Touto částkou byla ponížena smluvní pokuta. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila a řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, na základě tohoto prověření pak žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. Celková výše dluhu žalovaného ke dni podání návrhu činí 14 775 Kč, což představuje jistinu a poplatek ve výši 12 275 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Ke dni vyhotovení návrhu smluvní pokuta žalovaného činila částku 4 300 Kč a tato smluvní pokuta byla ponížena o částečnou úhradu žalovaného a činí tak 3 800 Kč. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě.2. K jednání dne 13. 1. 2020 se nedostavil právní zástupce žalobkyně, omluvil svou neúčast u jednání s tím, že žalobkyně na žalobě v celém rozsahu trvá. Žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení a právního zástupce žalobkyně, přičemž soud vycházel z předložených listinných důkazů.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Na základě provedených důkazů soud dospěl k těmto relevantním skutkovým zjištěním:Z listiny Smlouva o zápůjčce ze dne 30. 3. 2024 soud vzal za prokázáno, že jako smluvní strany je zde uvedena žalobkyně coby věřitel a žalovaný, coby klient, předmětem této smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 10 000 Kč a závazek žalovaného peněžní částku odpovídající výši zápůjčky věřiteli vrátit dle podmínek stanovených ve smlouvě, a to bezhotovostním převodem na účet věřitele sdělený za tímto účelem klientovi. Ve smlouvě bylo sjednáno, že peněžní částka odpovídající výši zápůjčky bude věřitelem poskytnuta převodem na bankovní účet klienta č. , č. účtu, , nejpozději do 2 dnů ode dne účinnosti této smlouvy a žalovaný coby klient se zavázal uhradit věřiteli poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 275 Kč a dále se zavázal vrátit věřiteli zápůjčku společně s poplatkem nejpozději do 29. 4. 2024. Ve smlouvě bylo sjednáno, že dnem poskytnutí zápůjčky se pro účely této smlouvy považuje den, kdy byly peněžní prostředky odepsány z účtu věřitele. Smlouva je opatřena podpisem za žalobkyni, za žalovaného podpisem opatřena není, u textu klient je uvedeno PIN kód: 7462. Z výpisu z běžného účtu vedeného u Raiffeisenbank soud zjistil, že ve výpise z běžného účtu za období od 1. 3. 2024 až 31. 3. 2024 je uvedena platba ve výši 10 000 Kč dne 30. 3. 2024 na účet č. , č. účtu, , Jméno žalovaného, , platba na účet žalovaného byla odeslána z účtu žalobkyně. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaný je od října 2021 majitelem účtu vedeného u Raiffeisenbanky č. , č. účtu, , dne 30. 3. 2024 byla na účet žalovaného odeslána z účtu žalobkyně částka 10 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , částka 10 000 Kč přišla na účet žalovaného. Výzvou ze dne 6. 5. 2024 byl žalovaný ze strany žalobkyně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení na účet uvedený v upomínce, což je prokázáno upomínkou z 6. 5. 2024. Z upomínky ze dne 13. 5. 2024 soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši celkem 14 050 Kč upomínku ze dne 13. 5. 2024. Z opakovaných výzev k úhradě ze dne 20. 5. 2024, dne 29. 5. 2024 a 13. 6. 2024 soud vzal za prokázáno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu, a to výzvami ze dne 20. 5. 2004, ze dne 29. 5. 2024 a ze dne 13. 6. 2024. Z nesporných skutkových tvrzení soud vzal za prokázáno, že žalovaný uhradil žalobkyni částku 500 Kč a že předžalobní výzva se dostala do dispoziční sféry žalovaného.5. Na základě provedených důkazů soud konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyni coby věřitelem a žalovaným coby dlužníkem, byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu dne 30. 3. 2024. Žalobkyně předložila k důkazům smlouvu o zápůjčce a žalobkyni navrženými a soudem provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o potvrzeném obsahu, tedy smlouva o zápůjčce a rovněž nebylo prokázáno, že by ze strany žalobkyně byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně tak neprokázala, že by byla uzavřena platně mezi účastníky smlouva o zápůjčce (úvěru) dne 30. 3. 2024.6. Na základě provedených důkazů soud učinil tento závěr o zjištěném skutkovém stavu:Žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 10 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného dne 30. 3. 2024, žalovaný částku 10 000 Kč přijal bez právního důvodu, o tuto částku se bezdůvodně obohatil a žalobkyni z plnění přijatého bez právního důvodu vrátil pouze částku 500 Kč. Žalovaný nevydal žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 9 500 Kč, ačkoliv byl ze strany žalobkyně vyzván předžalobní výzvou ze dne 6. 5. 2024 k úhradě. Žalovaný se na úkor žalobkyně obohatil o částku 9 500 Kč.7. Zjištěný skutkový stav soud po provedeném dokazování posuzoval v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), v souladu s ustanovením § 2993 o. z., dále v souladu s ustanovením § 2390 o. z., v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen částečně, a to co do částky 9 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 13. 5. 2024 do zaplácení. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že předmětná smlouva o zápůjčce je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, která je však absolutně neplatná. Bylo prokázáno, že žalobkyně na účet žalovaného zaslala dne 30. 3. 2024 bez právního důvodu částku 10 000 Kč, částka 10 000 Kč se dostala do dispoziční sféry žalovaného. Žalovaný tuto částku přijal a přijetím této částky se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a z nesporných tvrzení soud má za prokázáno, že žalovaný z tohoto plnění vrátil žalobkyni částku 5 000 Kč, ve zbývajícímu rozsahu plnění, které přijal bez právního důvodu žalobkyni nevydal a na úkor žalobkyně se obohatil žalovaný o částku 9 500 Kč. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a ani ničím neprokázal, že by z částky ve výši 9 500 Kč cokoliv uhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku a s vydáním bezdůvodného obohacení tak soud přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením § 1968 o. z. a následujících ustanovení také právo na zákonné úroky z prodlení, a to od 13. 5. 2024 do zaplacení, když předžalobní výzvou z 6. 5. 2024 byl žalovaný vyzván k vydání bezdůvodného obohacení, za použití ustanovení § 573 o. z. byla tato výzva doručena, dostala se do dispoziční sféry žalovaného dne 9. 5. 2024 a žalovanému byla poskytnuta 3 denní lhůta k plnění a byl proto povinen vrátit bezdůvodné obohacení žalobkyni do 12. 5. 2024, což žalovaný neučinil, a proto se žalovaný ocitl v prodlení následujícího dne, to je 13. 5. 2024 a žalobkyni byl přiznán nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data ve výši uvedené ve výroku I., která je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.8. Vzhledem k tomu, že nebylo v řízení prokázáno vznik platného závazku, tak soud předmětnou smlouvu o zápůjčce (úvěru) vyhodnotil jako smlouvu neplatnou a žaloba tak byla ve zbývajícím rozsahu zamítnuta, a to v rozsahu, který je uveden ve výroku II. rozsudku. Nárok požadovaný ze strany žalobkyně byl založen dle tvrzení žalobkyně na smlouvě o zápůjčce, kterou soud vyhodnotil jako smlouvu neplatnou a vzhledem k neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání v této smlouvě obsažená. Soud proto jako nedůvodnou žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovanému v průběhu řízení žádné náklady řízení nevznikly, tak soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá pr