39 C 291/2025-34 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 950 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené Smlouvy o kontokorentu č. , Anonymizováno, s úvěrovým limitem 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s poplatky a úroky. Žalovaný neplnil podmínky dle smlouvy, byl písemně žalobkyní upozorněn, že dojde k zesplatnění. I přesto žalovaný neplnil, žalobkyně úvěr ke dni 31. 10. 2024 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě. Žalovaný dosud ničeho ani přes písemnou předžalobní upomínku na svůj dluh neuhradil.2. Ve věci nařídil soud první jednání na den 27. 1. 2026. K tomuto jednání byl žalovaný řádně a včas předvolán. Žaloba a předvolání k jednání, včetně poučení o následcích nedostavení se k jednání, mu byly řádně doručeny do vlastních rukou uložením dne 25. 9. 2025, resp. 1. 12. 2025. K prvnímu jednání ve věci se žalovaný bez omluvy nedostavil, přítomný zástupce žalobkyně navrhl, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání.3. Podle § 153b odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o. s. ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.4. Soud konstatuje, že podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání podle § 153b odst. 1 o. s. ř. byly splněny. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručena do vlastních rukou více než deset dnů přede dnem, kdy se ve věci konalo první jednání, v předvolání byl žalovaný poučen o možnosti rozhodnout ve věci rozsudkem pro zmeškání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a přítomná žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. K návrhu žalobkyně tak soud pokládal tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání. Rozsudkem nedochází ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, žaloba obsahuje vylíčení veškerých rozhodujících skutečností a nárok žalobkyně není v rozporu s právními předpisy. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. , spisová značka, tento rozsudek pro zmeškání neobsahuje podřazení tvrzených skutkových okolností pod příslušnou právní normu, neboť soud není v případě tohoto procesního institutu povolán posuzovat důvodnost či oprávněnost žalobního návrhu.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 466 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 950 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. učiněných před podáním žaloby a jeden úkon učiněný po podání žaloby podle § 7 a. t. ve výši 1 780 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a 1 po 450 Kč podle § 14b odst. 6 písm. b) a. t. náhrada cestovních výdajů ve výši 2 532 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve spojení se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a vyhláškou č. 573/2025 (jedna cesta z , adresa, a zpět na jednání dne 27. 1. 2026 v délce 320 km; vozidlo značky Hyundai, RZ: 1 BL 9539, průměrná spotřeba benzinu automobilového 95 oktanů 5,8 l/100 km při ceně 34,70 Kč, opotřebení vozidla 5,90 Kč/km), náhrada za promeškaný čas v délce šesti půlhodin ve výši 900 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 162 Kč ve výši 1 504 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.6. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když pro stanovení lhůty odlišné soud neshledal žádného důvodu.7. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153b o. s. ř.