39 C 376/2025-37 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 19 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále také jen „původní věřitel“) poskytla žalované převodem na bankovní účet žalované dne 26. 7. 2023 částku 16 000 Kč a dne 1. 8. 2023 částku 3 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2024 došlo k postoupení pohledávky z , právnická osoba, na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . a smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12. 12. 2024 došlo k postoupení této pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně nyní požaduje vrácení částky 19 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě listinných důkazů (smluv o postoupení pohledávky, včetně seznamu postoupených pohledávek, výpisu z účtu žalované za dané období, zprávy z banky) soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Společnost , právnická osoba, poskytla na účet č. , č. účtu, , který dle sdělení ČSOB a.s. patřil v daném období žalované, dne 26. 7. 2023 částku 16 000 Kč a dne 1. 8. 2023 částku 3 000 Kč. Předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena dne 6. 12. 2024 z původního věřitele , právnická osoba, na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., která pohledávku dne 12. 12. 2024 postoupila žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 26. 12. 2024, odeslaným poštou téhož dne, který jí byl zaslán současně s předžalobní upomínkou.5. Po právním hodnocení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že pohledávka je důvodná. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, o postoupení pohledávky byla žalovaná informována. Žalobkyni se předloženými důkazy podařilo prokázat, že původní věřitel vyplatil ve dnech 26. 7. 2023 a 1. 8. 2023 celkem částku 19 000 Kč. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, proto soud posoudil nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z., a žalovanou zavázal k jeho vrácení. Žalovaná byla vyzvána k vrácení částky nejpozději dopisem zástupce žalobkyně podaným na poštu dne 26. 12. 2024. Žalobkyni tak náleží rovněž zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně požadovala od 6. 1. 2025, kdy k tomuto datu již byla žalovaná nepochybně v prodlení s úhradou žalované částky.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 000 Kč sestávající z částky 2x300 Kč (dva úkony učiněné před 31. 12. 2024) a 1x 400Kč (jeden úkon učiněný po 1. 1. 2025) celkem za 3 úkony právní služby realizované před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b a. t., neboť se jedná o formulářovou žalobu, tedy o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.7. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když pro stanovení lhůty odlišné soud neshledal žádného důvodu.