40 C 306/2025-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 1. 1. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že dne 12. 4. 2022 společnost , právnická osoba, . převedla ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, částku 20 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení dlužné částky 20 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu žalobkyně není schopna doložit. Právní zástupce žalobkyně odeslal dne 21. 12. 2023 žalovanému předžalobní upomínku, a proto žalobkyně požaduje úrok z prodlení od 1. 1. 2024. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil.2. Žalovaný se nevyjádřil.3. K jednání konanému dne 6. 1. 2026 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli byli oba řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.4. Z provedených důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Společnost , právnická osoba, . poskytla žalovanému dne 12. 4. 2022 finanční prostředky ve výši 20 000 Kč (prokázáno z Potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ve spojení se Sdělením , právnická osoba, .). Dne 21. 12. 2023 bylo žalovanému odesláno oznámení o postoupení pohledávky, učiněné původním věřitele společností , právnická osoba, ., spolu s výzvou k úhradě k zaplacení částky v celkové výši 41 149,01 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 11 180 Kč (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky, Výzvy k úhradě před podáním žaloby ve spojení s Podacím lístkem). Z provedených důkazů soud nevzal za prokázáno, že výzva k úhradě byla doručena do dispozice žalovaného, neboť zásilku v podacím číslem , Anonymizováno, nemá pošta v evidenci (zjištěno z Podacího lístku ve spojení se Sledováním zásilky). První výzva k úhradě, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalovaného byla až dne 1. 12. 2025 žaloba.5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti , právnická osoba, . za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. Tuto skutečnost vzal soud za prokázanou ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně Přílohy.6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 20 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 obč. zák. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby. Soud proto žalobě vyhověl ohledně žalované částky 20 000 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také právo na úroky z prodlení za dobu od 28. 11. 2023, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Soud proto žalobu ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 20 000 Kč za dobu od 1. 1. 2024 do 2. 12. 2025 zamítnul, protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl po tuto dobu v prodlení. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 obč. zák. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl žalobkyní vyzván.7. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok, popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého zavázal soud žalovaného zaplatit v řízení převážně úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 521 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za celkem 3 úkony právní služby, a to za převzetí věci, odeslání předžalobní výzvy a sepis žaloby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a 2 x písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky). Odměna za všechny tři úkony byla stanovena podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 1 000 Kč (2 x 300 Kč a 1 x 400 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal i náhradu hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč), vše včetně DPH, a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 2 373 Kč. Při posuzování procesního úspěchu žalobkyně soud vycházel nejen z výše jistiny, ale i požadovaného příslušenství, které kapitalizoval ke dni rozhodnutí. Procesní úspěch žalobkyně činí 50 %. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že u něj již byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti ust. § 14b vyhlášky. V souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013 byla stanovena přiměřená odměna advokáta podle výše uvedené vyhlášky, neboť soud má zato, že tato částka odpovídá účelně vynaloženým nákladům, které žalobkyně musela vynaložit, aby úspěšně hájila své právo u soudu. Jelikož byla žalobkyně v řízení zastoupena advokátem, je žalovaný povinen podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně.9. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.