54 C 427/2025-23 — Okresní soud v Ostravě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 66 681,18 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 13. 12. 2021 mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , která pohledávku za žalovanou z uvedené smlouvy postoupila žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025.2. Před začátkem ústního jednání dne 26. 1. 2026 žalobkyně žalobu vzala částečně zpět, v rozsahu poplatku ve výši 22 048,25 Kč, smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 133,32 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 29 632,93 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, jistiny úvěru ve výši 719,93 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 364,35 Kč, úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 29 632,93 Kč od 29. 4. 2025 do 23. 9. 2025, úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 719,93 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 28 913 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, v uvedeném rozsahu soud řízení zastavil v souladu s ustanovením § 96 odstavec 1, 2, 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. s. ř.), samostatným rozhodnutím.3. Předmětem řízení zůstala částka 28 913 Kč, která představuje zůstatek nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč (žalovaná dle žalobních tvrzení na smlouvu zaplatila celkem 1 087 Kč), kterou společnost , právnická osoba, poskytla žalované v hotovosti na základě výše uvedené smlouvy; částku 30 000 Kč se žalovaná zavázala zaplatit ve splátkách po 1 087 Kč, termín poslední splátky připadl na den 19. 12. 2024, s úhradou je však v prodlení, proto se žalobkyně dále domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení od 24. 9. 2025 (v návaznosti na doručení žaloby).4. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila, svou neúčast u jednání u soudu dne 26. 1. 2026 předem písemně omluvila a nežádala odročení, soud proto jednal v její nepřítomnosti.5. Po provedeném dokazování listinami níže označenými má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 12. 2023 společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalované v hotovosti dne 21. 12. 2023 částku 30 000 Kč, žalovaná se zavázala kromě částky 30 000 Kč zaplatit poplatky ve výši 23 145 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 1 087 Kč, s poslední splátkou ve výši 1 036 Kč, smlouva je žalovanou podepsána. Žalovaná na poskytnutou částku 30 000 Kč zaplatila dne 29. 12. 2023 částku 1 087 Kč (zjištěno z Tabulky umoření). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 ve spojení se Seznamem pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku z uvedené smlouvy za žalovanou včetně příslušenství na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025), odeslaným žalované tzv. doporučeně (zjištěno z Podacího lístku). Před podáním žaloby zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě dluhu v celkové výši 72 109,93 Kč do 13. 8. 2025 (zjištěno z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě), výzva byla žalované odeslána tzv. doporučeně dne 16. 4. 2025 (zjištěno z Podacího lístku). Z listiny Zařazení a přistoupení zákazníka do pojistného programu soud neučinil žádné zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci.6. Zákaznickou kartou – Žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 21. 12. 2023 nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně (coby poskytovatel úvěru) řádně ověřovala schopnost žalované úvěr splácet, když žádné další konkrétní listiny k prověřování úvěruschopnosti žalované žalobkyně neoznačila, patrně v zájmu hospodárnosti řízení, když požadovanou částku 28 913 Kč tvoří pouze zůstatek poskytnutých peněžních prostředků, bez jakýchkoliv dalších poplatků. Lze konstatovat, že v řízení nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru jakkoliv dále ověřoval v Zákaznické kartě tvrzené údaje o příjmech a výdajích žalované, tvrzení o dalších příjmech domácnosti, neověřoval případné exekuce vedené vůči žalované, apod.7. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového soud uvádí, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále je o. z.), uzavřená smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Nadto se však dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ“), žalované poskytnuté plnění považuje za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření smluv výše uvedených povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel měl poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , spisová značka, , z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy mj. zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopna úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , spisová značka, ). Soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně řádně nesplnila povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované, smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle ustanovení § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Žalovaná se přijetím částky 30 000 Kč bezdůvodně obohatila a podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ je povinna poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru vrátit.8. Jak již soud výše uvedl, předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení zůstala částka 28 913 Kč odpovídající zůstatku nesplacené částky 30 000 Kč, kterou žalovaná od předchůdkyně žalobkyně obdržela. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by na tuto částku žalovaná cokoliv plnila, shledal soud žalobu v rozsahu částky 28 913 Kč důvodnou, jedná se pouze o zbývají část poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků z této smlouvy. Soud proto žalovanou zavázal k zaplacení částky 28 913 Kč žalobkyni, spolu s úrokem z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. požadovaným ode dne 24. 9. 2025 v návaznosti na doručení žaloby žalované coby kvalifikované výzvy k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 o. z., výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na částečný procesní úspěch i neúspěch obou účastníků řízení. Procesní zavinění na částečném zastavení řízení soud shledal na straně žalobkyně, když k částečnému zpětvzetí žaloby nedošlo pro chování žalované (zaplacení).10. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v základní délce tří dnů, když při procesní neaktivitě žalované soudu nebyly známy konkrétní poměry žalované odůvodňující stanovení lhůty jiné.11. Ve výroku ad III. soud rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 222 Kč, s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších právních předpisů. Soudní poplatek v daném případě činí 3 335 Kč (Položka 2. 2., 1. 1.b) Sazebníku), žalobkyně zaplatila na soudním poplatku částku 2 668 Kč. Doplatek, který by žalobkyně měla uhradit, činí 667 Kč, avšak poměrná část soudního poplatku z částečného zpětvzetí žaloby, která by se vracela žalobkyni, činí 889 Kč. Soud proto rozhodl o vrácení částky 222 Kč (889 Kč - 667 Kč).