82 C 293/2025-75 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou podanou 7. 5. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 56 647,59 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že na základě žádosti o poskytnutí úvěru byla dne 13. 6. 2023 byla mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným uzavřena Smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , jejíž nedílnou součástí jsou také Obchodní podmínky pro kreditní kartu a Obchodní podmínky pro platební karty, resp. Sazebník pro fyzické osoby - občany. Před podpisem smlouvy byly žalovanému žalobkyní také poskytnuty Předsmluvní informace ke kreditní kartě a žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalované straně, ověřením a posouzením příjmů a výdajů, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. V souladu s uzavřenou smlouvou předala žalobkyně žalovanému kreditní kartu a poskytla žalovanému neúčelový úvěr na dobu neurčitou do výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Žalovaný prostřednictvím poskytnuté kreditní karty čerpal finanční prostředky, tedy svého oprávnění, čerpat finanční prostředky do výše úvěrového limitu prostřednictvím poskytnuté kreditní karty, využil. Následně však žalovaný neplnil řádně své povinnosti a nehradil splátky a přes opakované výzvy svým povinnostem nedostál, načež byla žalobkyně nucena přistoupit k zesplatnění úvěru ke dni 20. 4. 2024, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne 22. 4. 2024, kterým jej vyzvala k úhradě celého dluhu.2. Ke dni 28. 3. 2025 pohledávka činila 61 587,09 Kč, když tuto částku tvoří nesplacená jistina ve výši 56 647,59 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok do 28. 3. 2025 ve výši 2 619,92 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení do 28. 3. 2025 ve výši 2 319,58 Kč. Žalobkyně požaduje uhrazení úroků a úroků z prodlení.3. , jméno FO, výzvu soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný využil nabídku předschváleného limitu na kreditní kartu, která byla schválena ve standardním procesu dle interních procesů s doložením příjmů a posouzením výdajů. Jedná se o statistický model, který je založený na datech ze žádosti o úvěr a na statistické pravděpodobnosti. Úvěrovaný v žádosti o úvěr uvedl své čisté měsíční příjmy ve výši 26 310 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěru ve výši 6 500 Kč a měsíční výdaje splátek úvěrů, leasingu a splátkového prodeje ve výši 4 880 Kč a doložil přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021. Žalobkyně ověřila informace o splátkových a nesplátkových závazcích úvěrovaného od , právnická osoba, (CBCB). Resp. na základě deklarace a doložení příjmů (historie běžného účtu v ČSOB) žalobkyně zjistila příjmy 26 310 Kč (mzda ze dne 9. 3. 2023 ve výši 28 670 Kč, ze dne 11. 4. 2023 ve výši 26 628 Kč a ze dne 9. 5. 2023 ve výši 26. 310,- Kč), a výdaje: 17 069,22 Kč, vypočtené na základě informací ze žádosti o úvěr (deklarované výdaje, způsob bydlení, počet členů domácnosti vč. vyživovaných členů, místo bydliště apod.), které zahrnují životní minimum, náklady na bydlení, náklady na splátky, mandatorní výdaje (soudně nařízené, alimenty apod.) a deklarované platby na pojištění, a platební kapacitu 9 240,78 Kč při předpokládané minimální splátku (5% z limitu) ve výši 2 500 Kč je tedy dostatečná. Rizikovost úvěrovaného byla velmi nízká. Dále uvedla, že žalovaný celkově na úvěr načerpal částku 73 809,77 Kč a celkem uhradil částku ve výši 23 962,30 Kč.4. Dále žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že žalovaný nesplnil své smluvní povinnosti tím, že nesplnil svůj závazek, tedy nesplatil úvěr tak, jak bylo sjednáno. Ke dni 5. 5. 2024 neuhradil žalovaný částku ve výši 2 402,44 Kč, ani po upomínce. Ke dni 13. 5. 2024 neuhradil žalovaný částku ve výši 2 406,76 Kč, ani po výzvě. Ke dni 7. 7. 2024 žalovaný dlužil částku ve výši 7 631,77 Kč, tuto neuhradil ani po výzvě. Proto žalobkyně ke dni 25. 10. 2024 úvěr ke kreditní kartě zesplatnila s dluhem v celkové výši 57 735,86 Kč, sestávajícím z jistiny ve výši 56 647,59 Kč (složena z jistiny vyčerpaného úvěrového limitu ve výši 50 000 Kč a kapitalizovaných úroků, jejichž výpočet je prováděn bankovním systémem a žalobkyně jej nemá k dispozici), smluvního úroku ve výši 694,53 Kč a úroku z prodlení ve výši 393,74 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil a dostal se tak ode dne 6. 5. 2024 do prodlení a dlužná částka se nadále zvyšovala o přirůstající příslušenství a poplatky za výzvy / upomínky. Jednotlivá čerpání proběhla platbou žalovaného jeho kreditní kartou a za dobu smluvního vztahu se jedná o velké množství plateb, které vyznačila tedy informativně na straně 34 výpisu.. Úvěrová smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Byla sjednána minimální výše měsíčních splátek jako 5% vyčerpané částky ke dni vystavení výpisu, vždy alespoň 500 Kč resp. celá vyčerpaná částka, byla-li menší, a to do 25. dne v měsíci. Žalobkyně odeslala žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru dne 27. 10. 2024 doporučeně na dodejku, resp. byla uložena na podací poště dne 1. 11. 2024 a coby nevyzvednuta a vrácena zpět žalobkyni. Co se týká nápočtu kapitalizovaného příslušenství, sazba smluvního úroku činila 8,05 % ročně z nesplacené jistiny (snížená oproti sjednané sazbě 19,9% ročně) - napočítává se za každý den, tedy sestává z velkého množství řádků výstupu z bankovního systému.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.6. Soud zjistil:- ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 12. 6. 2023 a smlouvy o kreditní kartě ze dne 13. 6. 2023, že se jí žalobkyně zavázala vydat žalovanému kreditní kartu MasterCadr Standart a poskytnout mu neúčelový revolvingový úvěr do limitu 50 000 Kč na dobu neurčitou s pohyblivou úrokovou sazbou 19,9 % ročně. Žalovaný měl splácet 5 % z vyčerpané částky, vždy alespoň 500 Kč, resp. vyčerpané částky, je-li nižší, k 25. dni v měsíci. Žalovaný přitom uvedl, že je vyučeným rozvedeným zaměstnancem na dobu určitou příjmem 26 310 Kč měsíčně, žijícím ve 2 v nájemním bytě, s výdaji 6 500 Kč, resp. 4 880 Kč na splátky měsíčně s tím, že příjem měl být doložen historií běžného účtu.- z Informace z , právnická osoba, ze dne 30. 4. 2023, že měl žalovaný 3 kontrakty s nesplacenými jistinami 177 909 Kč, resp. 96 750 Kč a 162 712 Kč se splátkami 1 913 Kč, resp. 1 075 Kč a 1 892 Kč (tedy celkem 4 880 Kč).- z listiny detaily procesu, že podle této interní listiny měl žalovaný podat žádost 8. 6. 2023, kdy byl žalovanému po vyhodnocení uvedené úvěrové angažovanosti předschválen limit 50 000 Kč.- z listiny historie účtu č. , hodnota, , že z účtu MARLENKA INTERNATION 174808528 byly připsány částky dne 9. 3. 2023 ve výši 28.670, dne 11. 4. 2023 ve výši 26 628 Kč, dne 9. 5. 2023 ve výši 26 .310 Kč.- z listin historie resp. kompletní historie účtu č. , hodnota, od 13. 6. 2023 do 5. 3. 2025, že obsahuje různé pohyby, zejména v době od 23. 6. 2023 do 26. 4. 2024 různé platby kartou v celkové částce 73 809,77 Kč.- z nedatovaných listin , jméno FO, účtu nebylo dost peněz na splátku úvěru (1. upomínka), Výzvy k zaplacení dluhu (1. výzva), Opakovaná výzva k zaplacení dluhu (2. výzva), že jimi měla žalobkyně žalovaného upozorňovat na to, že k 5. 5. 2024, resp. 13. 5. 2024 a 4. 6. 2024 neuhradil své pohledávky, protože neměl na svém účtu dostatek peněz k jejich zaplacení.- z Poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 8. 7. 2024, že jím žalobkyně informovala žalovaného o tom, že eviduje dlužnou částku ve výši 7 631,77 Kč a vyzvala jej k jejímu zaplacení nejpozději do 7. 8. 2024 s tím, že jinak bude nucena úvěr zesplatnit. Podle obálky byla zásilka podána k přepravě žalovanému na doručovací adresu téhož dne.- z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 27. 10. 2024, že jím žalobkyně žalovanému, že je i přes výzvy v prodlení s hrazením splátek, a proto prohlásila k 25. 10. 2024 pohledávky ze smlouvy ze dne 13. 6. 2023 za splatné a vyzvala jej k zaplacení částky 57 735,86 Kč do 3. 11. 2024 na označený účet. Podle obálky byla zásilka na jím oznámenou doručovací adresu podána k přepravě 29. 10. 2024.7. Z listin REHAK-Uveruschopnost, předsmluvní informace ke kreditní kartě, obchodní podmínky pro kreditní kartu, soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí.8. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropsk