5 C 97/2020-42 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal proti žalované návrh na vydání platebního rozkazu, ve kterém se domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že se jedná o [anonymizováno] za [anonymizováno] a [anonymizována tři slova] žalované ze dne [datum]. Žalovaná nezaplatila [anonymizováno] na místě, proto žalobce s žalovanou téhož dne uzavřeli dohodu o uznání dluhu s termínem splatnosti do [datum]. Žalovaná ani poté dluh neuhradila. 2. Na základě tvrzení žalobce a provedených listinných důkazů s odkazem na právní úpravu, kterou žalobce uvedl v návrhu, soud rozhodl ve věci dne [datum] platebním rozkazem. Toto rozhodnutí se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum] byl proto platební rozkaz zrušen a účastníci byli vyzváni, aby se ve lhůtě do 10 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s postupem soudu souhlasil, žalovaná zůstala nečinná. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek §115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 3. Soud z předložených listin ([anonymizováno] o [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a [anonymizována dvě slova]) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne [datum] se žalovaná dostavila k žalobci k [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] se svým [anonymizována dvě slova] za [anonymizováno] a [anonymizováno] činí [částka], které na místě neuhradila. Žalovaná téhož dne [datum] dluh písemně uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit do [datum]. Žalovaná dluh nezaplatila ani po předžalobní výzvě žalobce ze dne [datum]. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 5. Podle ustanovení § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla důvodná, neboť tvrzení v ní uvedená byla prokázána listinnými důkazy předloženými žalobcem. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. V dané věci žalovaná uznala dluh vůči žalobci co do důvodu i výše, přičemž její prohlášení bylo učiněno v předepsané formě a bez jakýchkoli výhrad. Uznáním dluhu ve smyslu ustanovení § 2053 o.z. se zakládá vyvratitelná právní domněnka o trvání uznaného dluhu (jeho důvodu i výši) v okamžiku jeho uznání, soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena třídenní dle § 160 odst. l o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na jejich náhradu. Náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a dále náhrada za 21 % DHP ve výši [částka] (ze součtu odměny advokáta a režijních paušálů). Žalobci tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši [částka]. Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení vyhlášky, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává týž žalobce ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla určena podle §160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).