13 C 175/2021-172 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 374,74 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Na základě smlouvy došlo k vyúčtování služeb za období od 29. 7. 2019 do 4. 1. 2020 fakturou na částku 3 578,79 Kč, na kterou žalovaný neuhradil ničeho. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data 29. 7. 2019 s možností automatické prolongace smlouvy. Žalobkyně následně odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalovaného. Dle smlouvy si účastníci ujednali v případě porušení platebních povinností smluvní pokutu 400 Kč, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč za každý měsíc od května 2020 do ledna 2022, tedy za 20 měsíců po 400 Kč, kdy na toto vyúčtování byla provedena částečná úhrada 3 180,35 a zbývá k úhradě 4 819,65 Kč. Dále žalobkyně vystavila žalovanému vyúčtování za období od 5. 1. 2020 do 13. 5. 2020 na částku 4 876,30 Kč, na které žalovaný neuhradil ničeho. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty 100 Kč za prodlení s platbou přesahující 10 dní. Žalovanou částku představuje dluh z titulu vystavených faktur za odběr elektřiny ve výši 3 578,79 Kč a ve výši 4 876,30 Kč, smluvní pokuta 4 819,65 Kč a smluvní pokuta 100 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 3 578,79 Kč od 28. 1. 2020 do zaplacení a z částky 4 876,30 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení. 2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej proto usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 19. 7. 2019 žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu a další služby s tím spojené ([anonymizována dvě slova]“) do odběrného místa [ulice a číslo], [část obce], a žalovaný se zavázal hradit za dodanou elektřinu a služby sjednanou cenu. Účinnost smlouvy byla sjednána od 19. 7. 2019. Dle smlouvy v případě, že zákazník mimo jiné opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, je povinen žalobkyni uhradit smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou neodebráním nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro [anonymizována dvě slova]“, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky elektřiny od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy (včetně případné prolongace). Dále dle smlouvy je žalobkyně oprávněna účtovat zákazníkovi smluvní pokutu 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. Nedílnou součástí smlouvy jsou platné obchodní podmínky žalobkyně. Dle informace pro zákazníka - spotřebitele byla smlouva uzavřena na dobu určitou v délce 30 měsíců od data účinnosti smlouvy. Dle řádného vyúčtování [číslo] ze dne 7. 1. 2020 splatného dne 27. 1. 2020 vznikl žalovanému za období od 29. 7. 2019 do 4. 1. 2020 nedoplatek za elektřinu ve výši 3 578,79 Kč, na který žalovaný dle žaloby ničeho neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku ze dne 14. 2. 2020 k úhradě dlužného vyúčtování a současně jej vyzvala k úhradě zálohy a smluvní pokuty. Dle vyúčtování smluvní pokuty [číslo] ze dne 13. 5. 2020 splatného dne 25. 5. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy ve výši 8 000 Kč (tj. za 20 měsíců po 400 Kč). Z tohoto vyúčtování vyplývá, že k neoprávněnému ukončení smlouvy došlo dne 13. 5. 2020 a konec smluvního období byl dne 19. 1. 2022, počet započatých penalizovaných měsíců činí 20. Žalovaný dle žaloby uhradil na smluvní pokutu částku 3 180,35 Kč a zbývá tak doplatit částku 4 819,65 Kč. Dopisem ze dne 25. 5. 2020 žalobkyně odstoupila od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny pro opakované porušení platebních povinností žalovaného. Dle konečného vyúčtování [číslo] vystaveného dne 25. 5. 2020 a splatného dne 15. 6. 2020 vznikl žalovanému za období od 5. 1. 2020 do 13. 5. 2020 nedoplatek za elektřinu ve výši 4 876,30 Kč. Na toto vyúčtování dle žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Jelikož žalovaný na toto vyúčtování ničeho neuhradil, vyúčtovala žalobkyně žalovanému v souladu se smlouvou fakturou [číslo] smluvní pokutu ve výši 100 Kč za pozdní úhradu konečného vyúčtování, kdy žalovaný dle žaloby na tuto fakturu ničeho neuhradil. Dle předžalobní upomínky ze dne 15. 12. 2020 a poštovního podacího archu žalobkyně zaslala žalovanému 15. 12. 2020 předžalobní upomínku a vyzvala jej k úhradě celkové dlužné částky ve výši 13 474,74 Kč. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a ze zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, který je v postavení lex specialis k občanskému zákoníku. K podrobnostem vyúčtování soud rovněž aplikoval příslušná ustanovení týkající se elektřiny dle vyhlášky č. 210/2011 Sb., o rozsahu a náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících plateb. 5. Dle § 50 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 6. Dle § 2048 odst. 1 věta první občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, a žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni sjednanou cenu za elektřinu a s tím spojené služby, avšak žalovaný nedoplatky za elektřinu a služby řádně nehradil, kdy žalobkyně využila svého práva a odstoupila od smlouvy pro opakované porušení platebních povinností žalovaného. Žalobkyni současně dle smlouvy vznikl nárok na zaplacení smluvních pokut, a to smluvní pokuty ve výši 8 000 Kč za opakované porušení platebních povinností, která zahrnuje náhradu škody vzniklou neodebráním nasmlouvané elektřiny, a to za dobu 20 měsíc po 400 Kč, a dále na smluvní pokutu 100 Kč za prodlení žalovaného s úhradou konečného vyúčtování. Smluvní pokuty soud považuje za přiměřené a zcela souladné s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednané. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. 8. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny částku 3 578,79 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10,00 % ročně z této částky od 28. 1. 2020, tj. den následující po splatnosti vyúčtování do zaplacení, částku 4 819,65 Kč představující část neuhrazené smluvní pokuty za opakované porušení platebních povinností, která zahrnuje náhradu škody vzniklou neodebráním nasmlouvané elektřiny, dále částku 4 876,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10,00 % ročně z této částky od 16. 6. 2020, tj. den následující po splatnosti faktury, do zaplacení, a částku 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení s úhradou konečného vyúčtování. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni vznik nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných částek, neboť žalovaný se dostal s úhradou jednotlivých vyúčtování do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 768 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po 300 Kč, tj. 600 Kč, dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč,