16 C 132/2021-48 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12 474 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“) a žalovaný uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které předchůdce žalobce dodával žalovanému elektřinu do jeho odběrného místa. Za sdružené služby dodávky elektřiny v období od 11. 7. 2017 do 5. 7. 2018 byly žalovanému vystaveny faktury znějící na celkovou částku 12 474 Kč. Na tyto faktury však žalovaný ničeho neuhradil, a to ani přes výzvu učiněnou advokátem žalobce před podáním žaloby. S ohledem na prodlení žalovaného, uplatnil žalobce rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, byl proto usnesením zdejšího soudu zrušen a účastníci řízení byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Vzhledem k tomu, že proti tomuto postupu neměli námitek a věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazu, byl ve věci veřejně vyhlášen toliko rozsudek. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Touto smlouvou se předchůdce žalobce zavázal dodávat elektřinu a další služby s tím spojené do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa], a žalovaný se zavázal za dodávky elektřiny a další služby uhradit předchůdci žalobce sjednanou cenu. Za období od 11. 7. 2017 do 30. 4. 2018 byly žalovanému vyúčtovány sdružené služby dodávky elektřiny fakturou č. 1814739495 splatnou 21. 5. 2018 částkou 14 507 Kč a za období od 1. 5. 2018 do 5. 7. 2018 pak mimořádnou fakturou č. 1824268359 splatnou 6. 8. 2018 vyúčtován doplatek ve výši 1 467 Kč. Na dané faktury žalovaný uhradil pouze částku 3 500 Kč. Dne [datum] uzavřel předchůdce žalobce s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou pohledávky přešly na žalobce ke dni 16. 2. 2021, kdy byla připsána kupní cena na účet předchůdce žalobce. O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán předchůdcem žalobce a před podáním žaloby též advokátem žalobce, a to dopisem ze dne 16. 2. 2021 odeslanými mu na adresu bydliště [ulice a číslo], [část obce]. 4. Stran tvrzení žalobce o výši dluhu soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobci zaplatil, zaplatil jej zčásti, případně že na dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobcem tvrzená výše pohledávky. Soud pak považoval tvrzení žalobce za dostatečně prokázaná listinnými důkazy. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (ustanovení § 72 odst. 2, § 49 a § 50), a dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, která jsou svou povahou smlouvou kupními, a to ve smyslu ustanovení § 2079 odst. 1 a násl. o.z. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. V dané věci žalobce prokázal vznik právního poměru na základě kupní smlouvy, podle které byla žalovanému dodávána elektřina do jeho odběrného zařízení a dodávky a další služby fakturovány, jakož i to, že žalovaný si své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, když nezaplatil cenu za uskutečněné dodávky a další služby v celkové výši 12 474 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku, a to včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1968 věty první a § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o.s.ř. určena třídenní. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení zcela úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává týž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 300 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, náhrady za 21 % DPH ve výši 252 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o.s.ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).