16 C 20/2021-26 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou dne 23. 9. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 227 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný coby vlastník, popřípadě provozovatel, osobního vozidla [registrační značka] neměl v období od 24. 7. 2019 do 24. 9. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobce, [anonymizováno 7 slov], vyzval a následně upomínal žalovaného o zaplacení příspěvku v celkové výši 2 227 Kč, který se skládá z částky vypočtené vynásobením příslušné zákonné denní sazby počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem ve výši 1 927 Kč a z poplatku spojeného s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný však příspěvek a náklady na vymáhání neuhradil, a to ani poté, co mu byla dne 16. 7. 2020 odeslána předžalobní výzva k plnění. 2. Soud ve věci rozhodl nejprve elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, proto jej zrušil a za podmínek stanovených § 115a) zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve věci vyhlásil veřejně toliko rozsudek. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil a předložil k prokázání svých tvrzení, z nichž zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný coby vlastník (provozovatel) osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], neměl ode dne 24. 7. 2019 do 24. 9. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. V uvedené době vozidlo nebylo trvale ani dočasně vyřazeno z provozu. Žalobce proto dne 18. 12. 2019 vyzval žalovaného k úhradě [anonymizováno 6 slov] 2 227 Kč sestávajícího z příspěvku ve výši 1 927 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, a to nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Následně byl žalovaný o úhradu dluhu upomínán, naposledy výzvou před podáním žaloby odeslanou žalovanému advokátkou žalobce dne [datum] na adresu bydliště [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. 4. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] 8. Podle § 1968 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 9. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, neboť žalobce listinnými důkazy prokázal, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem (provozovatelem) osobního automobilu, pro jehož provoz nebylo sjednáno v období od 24. 7. 2019 do 24. 9. 2019 povinné pojištění odpovědnosti, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedeném období nebylo vozidlo provozováno. Žalobci tak jako zákonem určené oprávněné osobě vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku do tzv. garančního fondu ve výši 1 927 Kč (41 dnů x 47 Kč; 22 dnů žalobce vyloučil) a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobci vedle toho přísluší podle § 1968 a § 1970 o.z. též zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ze všech důvodů shora uvedených, rozhodl soud, jak ve výroku uvedeno, když lhůtu k plnění určil dle § 160 odst. l před středníkem o.s.ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení zcela úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává týž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, náhrady za 21 % DPH ve výši 189 Kč a zaplaceného soudní poplatku ve výši 400 Kč.