16 C 93/2021-45 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal dne 28. 7. 2021 ke zdejšímu soudu žalobu o zaplacení částky 3 524 Kč s příslušenstvím představující náklady, které žalobci vznikly úhradou odborného lékařského vyšetření a dopravou žalovaného do zdravotnického zařízení za účelem jeho vyšetření. 2. Ve věci soud nejprve rozhodl platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, proto byl soudem zrušen a účastníci řízení byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Vzhledem k tomu, že proti tomuto postupu neměli účastníci námitek a věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazu, byl ve věci veřejně vyhlášen toliko rozsudek. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a soud tak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a jím předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný byl jako řidič automobilu značky Ford Transit, [registrační značka] dne 13. 12. 2018 kontrolován hlídkou Policie ČR. Následně se podrobil zkoušce na jiné návykové látky pomocí detekční sady DrugWipe 5S, kdy tento test vyšel s pozitivním výsledkem na látky ze skupiny amfetaminů/metamfetaminů. Hlídka PČR poté převezla žalovaného k odbornému lékařskému vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu do zdravotnického zařízení, Fakultní nemocnice [ulice], [obec a číslo], které potvrdilo přítomnost amfetaminových derivátů v těle žalovaného. Za toxikologické vyšetření žalovaného uhradil žalobce na základě faktury č. 841800486, splatné dne 22. 2. 2019, zdravotnickému zařízení částku 3 388,36 Kč Náklady na dopravu žalovaného do Fakultní nemocnice [ulice] (19 km) vyčíslil žalobce částkou 135,69 Kč. K úhradě nákladů na dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení a jeho lékařské vyšetření v celkové výši 3 524 Kč vyzval žalobce žalovaného dopisem ze dne 18. 3. 2019. Žalovaný však ani přes písemnou upomínku ničeho nezaplatil. 4. Dle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, [ulice] služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Dle odst. 3 věty prvé před středníkem téhož ustanovení, náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Dle odst. 5 věty druhé před středníkem téhož ustanovení, není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly. 5. Podle § 1970 zák. č. 89/2021 Sb., občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná, neboť žalovaný jako řidič motorového vozidla, který měl při orientačním vyšetření pozitivní výsledek na přítomnost omamných a psychotropních látek, a byl z tohoto důvodu hlídkou PČR dne 13. 12. 2018 převezen k lékařskému vyšetření do zdravotnického zařízení, je povinen uhradit žalobci náklady na dopravu a vyšetření v celkové výši 3 524 Kč. Jelikož tuto povinnost dosud nesplnil, a dostal se tak do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, je povinen zaplatit žalobci též zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l a odst. 3 za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů představující 2kráte paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč za dva úkony (návrh ve věci samé a výzva k plnění) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 8. O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobce je dle § 11 odst. 2 písm. a) téhož zákona od soudního poplatku osvobozen. Výše soudního poplatku byla stanovena dle Položky 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků.