17 C 184/2020-57 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 12 368 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně ([příjmení] [anonymizována tři slova], [IČO], sídlem [adresa]), dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ 1. smlouva“). Na základě 1. smlouvy byly žalované přenechány finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, přičemž se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně kromě jistiny úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy 455 Kč s úrokovou sazbou 20,98 %, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč a poplatek za pojištění 129 Kč ve 43 týdenních splátkách po 188 Kč a poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná neplnila řádně své povinnosti a zbývá jí uhradit dluh celkem 7 284 Kč, z toho na jistině 5 000 Kč a příslušenství. Dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ 2. smlouva“). Na základě 2. smlouvy byly žalované přenechány finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, přičemž se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně kromě jistiny úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy 455 Kč s úrokovou sazbou 20,98 %, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč a poplatek za pojištění 129 Kč ve 43 týdenních splátkách po 188 Kč a poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná neplnila řádně své povinnosti a zbývá jí uhradit dluh celkem 5 084 Kč, z toho na jistině 4 059,47 Kč a příslušenství. Žalovaná ani přes písemné výzvy svůj dluh neuhradila. 2. Žalobkyně se z jednání dne [datum] omluvila, žalovaná se ve věci nevyjádřila, ani se k jednání nedostavila. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Z 1. smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně přenechal dne 1. 6. 2015 žalované částku 5 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit celkem 7 955 Kč (částka 8 084 Kč je datovaná dnem [datum]), tedy jistinu 5 000 Kč a poplatky složené z úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy 455 Kč s úrokovou sazbou 20,98 %, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč a poplatku za pojištění 129 Kč ve 43 týdenních splátkách po 188 Kč. 4. Z 2. smlouvy o půjčce č. [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně přenechal dne 14. 3. 2015 žalované částku 5 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit celkem 7 955 Kč, tedy jistinu 5 000 Kč a poplatky složené z úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy 455 Kč s úrokovou sazbou 20,98 %, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč a poplatku za pojištění 129 Kč ve 43 týdenních splátkách po 188 Kč. 5. Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaná uhradila na 1. smlouvu částku 800 Kč a na 2. smlouvu částku 3 000 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně uzavřela se svým právním předchůdcem ze dne [datum] a příslušné přílohy soud zjistil, že předmětné pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni ke dni [datum], o čemž byla žalovaná vyrozuměna s upozorněním, že její dluh ze smluv o půjčkách ke dni postoupení činil 12 368 Kč bez příslušenství (oznámení ze dne [datum]). Oznámení bylo žalované odesláno dne [datum] (podací lístek). 7. Z výzvy k plnění ze dne [datum], s podacím lístkem ze [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu ze smlouvy. 8. Ze zákaznické karty ze dne [datum] vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací o žalované, že bydlí jako podnájemník, její celkový příjem je z pracovního poměru 12 000 Kč. Jako běžné měsíční výdaje jsou uvedeny výdaje na bydlení 3 750 Kč (nájem a elektřina), výdaje na domácnost 3 500 Kč a výdaje na telefon 300 Kč. Výdaje celkem 7 550 Kč. Jakožto použitelný příjem je uvedena částka 4 450 Kč. 9. Ze zákaznické karty ze dne [datum] vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací o žalované, že bydlí jako podnájemník, její celkový příjem je z pracovního poměru 12 000 Kč. Jako běžné měsíční výdaje jsou uvedeny výdaje na bydlení 3 750 Kč (nájem a elektřina), výdaje na domácnost 3 500 Kč, splátka půjčky 846 Kč a výdaje na telefon 200 Kč. Výdaje celkem 8 296 Kč. Jakožto použitelný příjem je uvedena částka 3 704 Kč. 10. Na základě zjištěných skutečností soud učinil tento skutkový závěr. Právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované dne 14. 3. 2015 částku 5 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit přenechané peníze spolu se souhrnným poplatkem v pravidelných týdenních splátkách, což však neučinila, když vrátila namísto sjednaných 7 955 Kč částku 3 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně přenechal dále žalované dne 1. 6. 2015 částku 5 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit přenechané peníze spolu se souhrnným poplatkem v pravidelných týdenních splátkách, což však neučinila, když vrátila namísto sjednaných 7 955 Kč částku 800 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni. 11. Soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), ve znění účinném k datu uzavření smlouvy tedy k [datum] a [datum] a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. 12. Podle § 2390 o.z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2392 odst. 1 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 14. Podle § 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 15. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 16. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] a dne [datum] smlouvu o zápůjčce, avšak žalobkyně neprokázala, že věřitel – právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost, kterou mu stanoví § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy, tedy že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru na základě dostatečných informací a s odbornou péčí posoudil, zda je žalovaný schopen spotřebitelský úvěr splácet. Z provedených důkazů nevyplynulo jednoznačně, jaké byly příjmy a výdaje žalované, když žalobkyně nedoložila žádné listiny, ze kterých by výše uvedená v zákaznické kartě vyplývala. Nebyly prokázány příjmy ani výdaje, když částka uvedená jako nájem a elektřina ve výši 3 750 Kč je nereálně nízká, stejně tak výdaje na domácnost, které představují prakticky částku životního minima. Navíc v době teprve tři měsíce po uzavření první smlouvy, uzavřel věřitel další smlouvu o půjčce, což zvyšovalo nároky na povinnost věřitele posoudit schopnost žalované splácet další úvěr a naznačovalo závěr, že žalovaná nedisponuje dostatečnými příjmy vzhledem ke svým výdajům. Soud proto posoudil uzavřené smlouvy o zápůjčce ve smyslu smlouvy o spotřebitelském úvěru s ohledem na nesplnění požadavku stanoveného v zákoně o spotřebitelském úvěru ve znění účinném v rozhodné době jako neplatnou. Tento závěr je přitom zcela v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, podle nějž„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18). I s od