5 C 9/2021-61 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, ve kterém se domáhal určení povinnosti žalovaného zaplatit mu částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka] a náhrady nákladů řízení ve výši [částka]. V návrhu žalobce tvrdil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, se [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), rámcovou smlouvu o úvěru [číslo] v níž byly stanoveny podmínky pro poskytnutí úvěru. Na základě této rámcové smlouvy uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru [číslo]. Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka] bezhotovostně převodem na jím uvedený účet na základě předchozí sms žádosti žalovaného. Žalovaný se zavázal zaplatit částku [částka] s příslušenstvím. Žalovaný sjednanou částku řádně a včas neuhradil, právnímu předchůdci tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty. Pohledávka byla postoupena smlouvou na žalobce, o čemž byl žalovaný informován. Žalobce požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (za období od [datum] do [datum]) a smluvní pokutu ve výši [částka] (tj. ve výši [anonymizováno] denně z částky [částka] od [datum] do [datum]). 2. Ve věci bylo dne [datum] rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem [číslo jednací], který se však nepodařilo žalovanému doručit, a proto byl usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] zrušen. Žalobce a žalovaný byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byli upozorněni, že pokud se v uvedené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na uvedené skutečnosti soud postupoval ve věci dle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud z tvrzení žalobce a z předložených důkazů ([anonymizováno] [číslo] [anonymizována čtyři slova] [datum], [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno] o [anonymizována čtyři slova] [datum], [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizována čtyři slova] [datum], [datum], [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]) zjistil následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel v rámci smlouvy o úvěru [číslo] v níž byly stanoveny podmínky pro poskytnutí úvěru, s právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) smlouvu [číslo] na základě které požádal právního předchůdce žalobce prostřednictvím [anonymizována čtyři slova] ve výši [částka], které mu byly poskytnuty na účet č. [bankovní účet] dne [datum] se splatností do [datum]. Pro případ prodlení si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši [anonymizováno] denně z dlužné částky. Smlouvou o postoupení z [datum] byla pohledávka s příslušenstvím postoupena na žalobce, přičemž tato změna byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. Žalovaný ničeho nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení §§ 1810 a násl., 1879, 2048, 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění do [datum] (dále jen„ o. z.“), ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění do [datum] (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) a z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 5. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalobce prokázal svou aktivní věcnou legitimaci smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 o. z. a dále prokázal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. ve spojení s ustanovením § 1810 o. z. a zákonem o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o zápůjčce je třeba posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, v rámci které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému bezúplatně a bezúročně peněžní prostředky, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalovaný však peněžní prostředky řádně a včas nevrátil, tak jak mu ukládá § 1908 o. z., žalobce proto vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, kterou žalovaný ani po podání žaloby neuhradil. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla také platně sjednána smluvní pokuta v případě prodlení žalovaného ve výši [anonymizováno] denně z této částky ve smyslu § 2048 o. z. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal tvrzení obsažená v žalobě, bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobci zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobcem tvrzená výše pohledávky, žalovaný se však k žalobě nevyjádřil. Soud proto považoval tvrzení žalobce za dostatečně prokázaná, žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku včetně smluvní pokuty ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce kapitalizoval. Lhůtu k plnění určil soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na jejich náhradu. Náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a dále náhrada za 21 % DHP ve výši [částka] (ze součtu odměny advokáta a režijních paušálů). Žalobci tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši [částka]. Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení vyhlášky, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává týž žalobce ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla určena podle §160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).