8 C 103/2020-41 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 2 541 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na částku 15 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den podpisu smlouvy a zavázala se kromě jistiny zaplatit také tzv. souhrnný poplatek ve výši 12 541 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků (s úrokovou sazbou 20,50 % ročně) ve výši 1 975 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 082 Kč a hotovostní inkaso splátek 7 484 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobkyně závazek v 60 týdenních splátkách po 460 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila splátky zápůjčky řádně a včas, poslední splátku žalovaná uhradila dne [datum], čímž porušila své závazky ze smlouvy. Ke dni 30. 7. 2018 činila dlužná jistina 1 850,57 Kč a dlužný poplatek 690,43 Kč. Neuhrazená jistina 1 850,57 Kč se dále úročí 20,50% ročně od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Do postoupení pohledákvy žalovaná uhradila celkem 25 000 Kč. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky dlužné jistiny 1 850,57 Kč, dlužné části poplatku 690,43 Kč, dále se pak žalobkyně domáhá kapitalizovaných úroků 1 187,63 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení výši 286,63 Kč, úroků 20,50 % ročně z částky 1 850,57 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 850,57 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl soud ve věci na základě žalobkyní předložených listin tak, že bez nařízení jednání veřejně vyhlásil rozsudek. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalované a podacího lístku, tabulky umoření, a z předžalobní výzvy ze dne 23. 4. 2020 včetně podacího lístku soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne [datum] uzavřela žalovaná se [právnická osoba] smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 15 000 Kč, která jí byla v den podpisu smlouvy vyplacena. Žalovaná se zavázala kromě jistiny zaplatit také další poplatky v souhrnné výši 12 541 Kč, z toho 1 975 Kč na úroku, 3 082 Kč na administrativní činnosti a 7 484 Kč na hotovostním inkasu splátek, a to v 60 týdenních splátkách, 59 splátkách po 460 Kč, poslední splátka 401 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy a poslední splátka byla stanovena na [datum]. Strany si sjednaly úrokovou sazbu 20,50 % ročně, přičemž tato sazba je pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (čl. 4 smlouvy). Strany se dohodly, že jakékoli splátky budou započteny nejprve na splatný poplatek a poté na jistinu zápůjčky (čl. 8 smlouvy). Dále si strany sjednaly, že nesplní-li dlužník svou povinnost uhradit příslušnou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky (čl. 12 smlouvy). Dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno a byla také vyzvána k dobrovolnému plnění. Žalovaná uhradila celkem 25 000 Kč, naposledy dne [datum] částku 800 Kč. Z tabulky umoření se podává, že žalovaná hradila splátky nepravidelně, když ačkoli měla splácet měsíčními splátkami, v měsíci dubnu 2016, květnu, červenci a srpnu 2016 splátku řádně neuhradila. 4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 6. Podle § 1908 odst. 2 o. z. dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 10. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně smlouvou o zápůjčce prokázala, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovanou byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o zápůjčce na 15 000 Kč, které byly žalované při podpisu smlouvy předány a předžalobní výzvou a smlouvou o postoupení pohledávky včetně přílohy prokázala, že jí právním předchůdcem žalobkyně byl žalobkyni postoupen dluh. 11. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok 1 975 Kč, odpovídající 13,16 % jistiny, považoval soud za zcela souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Pokud jde o ujednaný poplatek za administrativní činnost ve výši 3 082 Kč, tedy ve výši 20,54 % z jistiny zápůjčky, a o poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 484 Kč, tedy ve výši dalších 49,89 % z jistiny zápůjčky, má soud za to, že fakticky těmito poplatky žalobkyně, resp. jeho právní předchůdce, skrytě navýšila smluvené úroky. Nejvyšší soud přitom dovodil, že pokud jsou sjednány úroky ve výši 60 % ročně, jde o úroky sjednané v nepřiměřené výši, odporující dobrým mravům. Soud tedy v části nároku na úhradu uvedených poplatků považuje smlouvu za sjednanou v rozporu s dobrými mravy. Smlouva o zápůjčce jako celek byla podle názoru soudu uzavřena platně, neplatné je pouze ujednání o poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso, přičemž tato ujednání je možné od ostatních částí smlouvy oddělit a rozhodnout o něm samostatně. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 23. 3. 2017 sp. zn. 19 Co 73/2017, případně na rozhodnutí téhož soudu z 31. 5. 2017 sp. zn. 30 Co 176/2017. 12. Podle žaloby uhradila žalovaná na dluh celkem částku 25 000 Kč, zaplatit měla přitom vcelku 16 975 Kč (15 000 Kč na jistině a 1 975 Kč na úroku). Žalovaná tedy uhradila více, než k čemuž se ve smlouvě platně zavázala. Jakkoli se sice žalovaná v průběhu smluvního poměru dostala do prodlení se splácením jednotlivých splátek, s ohledem na to, že věřiteli v souhrnu uhradila mnohem více, že kolik byla povinna, shledal soud nárok žalobkyně na smluvní úrok a úrok z prodlení nedůvodný, neboť i tyto nároky žalovaná uspokojila tím, že svůj dluh přeplatila částkou 8 025 Kč. S ohledem na to shledal soud žalobu nedůvodnou a jako takovou ji v celém rozsahu zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější ve věci byla žalovaná, žádné náklady jí však v souvislosti s tímto řízením nevznikly.