13 C 93/2022-46 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 991,72 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce, kdy mohl žalovaný čerpat financi až do výše 20 000 Kč, přičemž úvěrový rámec šlo navýšit až do výše maximálního úvěrového rámce podle Produktových podmínek pro revolvingový úvěr. Žalovaný svou povinnost nesplnil, když nesplácel poskytnutí úvěr řádně a včas dle sjednaných specifických podmínek, čímž se dostal do prodlení se splácením revolvingového úvěru, a proto právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila dnem 31. 7. 2021 úvěr za splatný v celé výši. Od data prodlení jsou žalovanému účtovány poplatky podle Sazebníku a úvěr je úročen úrokovou sazbou ve výši 23,76 % dle revolvingového úvěru, a to v souladu s Produktovými podmínkami. Žalovanou částku představuje dlužná jistina a poplatky. Dále žalobkyně uplatnila nárok na kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 275,95 Kč, úrok 23,76 % ročně z částky 21 991,72 Kč od 1. 8. 2021 do 25. 10. 2021, zákonný úrok z prodlení z částky 21 991,72 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení, úrok ve výši 23,76 % ročně z částky 21 991,72 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 21 991,72 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení. 2. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 3. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Předchůdkyně žalobkyně na základě žádosti žalovaného uzavřela dne 1. 10. 2019 Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy jsou Produktové podmínky. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce do výše 20 000 Kč, přičemž úvěrový rámec šlo navýšit až do výše maximálního úvěrového rámce podle Produktových podmínek pro revolvingový úvěr. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr dle sjednaných podmínek upravených v čl. III. Smlouvy, a to měsíčními splátkami specifikovanými v témže článku smlouvy vždy ke dni jejich splatnosti. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas dle sjednaných specifických podmínek, čímž se dostal do prodlení se splácením revolvingového úvěru. Měsíční splátky úvěru měly odpovídat 5% z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč. Základní roční úroková sazba byla sjednána ve výši 23, 76 % ročně. Splatnost splátky byla sjednána vždy k 17. dni v měsíci (přičemž splatnost první splátky nastala až v měsíci následujícím po prvním čerpání úvěru). Žalovaný nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení. Dle výpisu z úvěru [číslo] činil dluh ke dni 18. 6. 2021 částku 25 267,67Kč, která byla složena z úroků ve výši 3 275,95 Kč, pojištění ve výši 718,85 Kč, poplatků za vymáhací proces 800 Kč, smluvní pokuty za prodlení ve výši 793,50 Kč a dlužná jistina ve výši 19 679,37 Kč, přičemž žalovaná částka je složena součtem dlužné jistiny, pokut, poplatků a pojištění. Dopisem ze dne 24. 6. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila, kdy odstoupení nabylo účinnosti dne 31. 7. 2021 a dluh žalovaného se stal splatným v celém rozsahu. Žalovanému byla zaslána (jak bylo potvrzeno z podacího archu) předžalobní výzva ze dne 6. 9. 2021, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 8. 2021 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 3. 9. 2021. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření úvěru a z občanského zákoníku. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřely žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). 7. Ohledně příslušenství pohledávky soud aplikoval § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována. 9. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. tohoto občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována. 10. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně neplnil, když právní předchůdkyni žalobkyně neplatil řádně a včas sjednané splátky, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. 11. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru celkem částku ve výši 21 991, 72 Kč (představující nesplacenou jistinu úvěru, pokuty za prodlení, poplatku spojeným s vymáháním a pojištění), s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 275,95 Kč, s úrokem ve výši 23,76 % ročně z částky 21 991,72 Kč od 1. 8. 2021 do 25. 10. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 21 991,72 Kč od 1. 8. 2021 do 25. 10. 2021, s úrokem ve výši 23,76 % ročně z částky 21 991,72 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 21 991,72 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 150,50 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b advokátního tarifu Náklady řízení sestávají 2,5 úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, jednoduchá předžalobní výzva), tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, náhrady 21 % DPH počítané z částky 750 Kč, tj. 220,50 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 880 Kč. 13. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.