16 C 146/2022-49 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi jeho právním předchůdcem, společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, z níž si žalovaná neplnila sjednané povinnosti a žalobci, jemuž byla pohledávka postoupena, dluží předmětnou částku. 2. V dané věci soud po zjištění stanoviska účastníků řízení k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a) o. s. ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek. 3. Ze smlouvy o úvěru, smlouvy o postoupení pohledávky včetně přílohy a oznámení této skutečnosti žalované, ze zákaznické karty a sdělení žalobce soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru na částku 6 000 Kč, k níž se žalovaná zavázala zaplatit ještě smluvené úroky ve výši 1 200 Kč, poplatek za administrativní činnost ve stejné výši a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč Celkem měla zaplatit 10 800 Kč v 60 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž na předmětný dluh doposud uhradila 2 600 Kč. V době, kdy o úvěr žádala, žila v nájmu, pobírala invalidní důchod ve výši 6 363 Kč a měla mít ještě další příjmy ve výši 7 791 Kč, z čeho plynuly, nebylo v žádosti o úvěr uvedeno, a podle listin předložených k této žádosti nebyly tyto příjmy ověřeny. Žalovaná v tu dobu splácela stejnému věřiteli již jednu zápůjčku částkou 1 600 Kč měsíčně. Na bydlení hradila 7 300 Kč měsíčně, za osobní výdaje 3 000 Kč a zbývalo jí v rámci rozdílu mezi příjmy a výdaji 2 554 Kč. Dne 7. 1. 2022 došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, který předmětem žaloby učinil toliko nesplacenou jistinu. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla neplatně uzavřena smlouva o úvěru, a to jednak pro nepřiměřená vedlejší ujednání, jež plnily funkci úroků a fakticky činily 80 % z jistiny s přihlédnutím k tomu, že realizace hotovostního výběru splátek nebyla prokázána a jednak pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované, která byla v době poskytnutí úvěru invalidní důchodkyní, výše jejích příjmů nebyla prokázána, neboť ze zákaznické karty vyplývá, že žalobci doložila pouze výměr k důchodu, další příjmy, které měly být ve výši 7 791 Kč, ověřeny nebyly a je otázkou, zda v této výši skutečně žalovaná příjmy měla, což měl žalobce, respektive jeho právní předchůdce, řádně ověřit za situace, kdy žalovaná byla vázána ještě další zápůjčkou vůči němu, neboť její invalidní důchod činil toliko 6 363 Kč a nedosahoval ani životních nákladů, jež byly žalovanou vyčísleny. V důsledku neplatnosti uzavřené smlouvy se tedy věřitel mohl domáhat vrácení toliko poskytnuté jistiny, kdy z titulu bezdůvodného obohacení si jsou strany smlouvy povinny vrátit poskytnutá plnění, a proto soud doposud žalovanou zaplacenou částku 2 600 Kč započetl na tuto jistinu s tím, že na ni žalovaná žalobci dluží toliko 3 400 Kč. Ve všech ostatních nárocích pak byla žaloba z důvodů shora uvedených zamítnuta. 6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznal soud žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 14 %, neboť byl úspěšný v 57 % a neúspěšný ve 43 %. V případě plného úspěchu ve sporu by právnímu zástupci žalobce vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč, a to za 3 úkony právní služby po 200 Kč podle § 14b) odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po 100 Kč, zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a 21 % DPH ve výši 189 Kč 14 % z této částky činí 292 Kč.