16 C 6/2022-33 — Okresní soud v Příbrami

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 4. 10. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím coby jízdného a přirážky k jízdnému, neboť žalovaná se při přepravní kontrole provedené žalobcem neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila své povinnosti cestujícího. Vzniklý dluh dosud neuhradila. Ve věci soud nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, proto jej soud zrušil a za podmínek stanovených § 115a) zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve věci vyhlásil veřejně toliko rozsudek. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a soud tak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a jím předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav věci. Dne 12. 7. 2021 využila žalovaná ke své přepravě vozidla hromadné dopravy na žalobcem provozované lince veřejné hromadné dopravy, konkrétně autobusové linky č. 140. Cestovala však bez platného jízdního dokladu, o čemž s ní byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole; totožnost žalované byla ověřena z jejího občanského průkazu. Dne 16. 9. 2021 vyzval žalobce žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě částky 1 524 Kč představující jízdné 24 Kč a přirážku k jízdnému 1 500 Kč. Výzva byla žalované odeslána na adresu pro doručování [adresa]. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů České republiky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., cestující je povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Dle odst. 3 téhož zákonného ustanovení, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Nástupem žalované do vozidla byla mezi účastníky platně uzavřena přepravní smlouva, a žalované tak vznikla povinnost zaplatit jízdné dle tarifu. Žalovaná tím, že cestovala bez platného jízdního dokladu, porušila své povinnosti cestujícího, a soud jí proto uložil povinnost zaplatit dlužné jízdné a přirážku k jízdnému ve výši stanovené v čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek žalobce, a to spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1968 věty první a § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení plně úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává týž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, náhrady za 21 % DPH ve výši 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní s povinností plnit k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.