18 C 141/2022-33 — Okresní soud v Příbrami

Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 1 023 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému vůči původnímu věřiteli [právnická osoba], neboť žalovaná využila přepravních služeb bez platné jízdenky. Vzniklý dluh žalovaná dosud neuhradila. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodoval bez nařízení jednání. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 23. 8. 2021 využila žalovaná ke své přepravě vlaku č. Os [číslo] společnosti [právnická osoba] na trase směr [obec]. Jelikož však cestovala bez platného jízdního dokladu, bylo sepsáno Oznámení o závadách a žalované bylo vystaveno potvrzení o nedodržení SPPO č. 0010-200 Smlouvou ze dne [datum] postoupil původní věřitel [právnická osoba] pohledávku včetně jejího příslušenství na žalobkyni. Žalovaná i přes výzvu dlužnou částku nezaplatila. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle § 2550 a násl. a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatí jízdné z nástupní do cílové stanice a přirážku k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 téhož zákona, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Nastoupením žalované do vozidla vlaku byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou platně uzavřena přepravní smlouva, čímž žalované vznikla povinnost zaplatit jízdné dle příslušného tarifu. Jelikož žalovaná cestovala bez platného jízdního dokladu, porušila své povinnosti cestující a vznikla jí tak povinnost zaplatit cenu jízdenky ve výši dle tarifu 23 Kč a přirážku 1 000 Kč. Přirážka byla splatná v den provedení přepravní kontroly 23. 8. 2021, žalovaná ji neuhradila a dostala se tak do prodlení. Soud jí proto uložil povinnost zaplatit dlužné jízdné a přirážku k jízdnému, a to spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1968 věty první a § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. l o.s.ř. jako třídenní. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Soud přitom postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění novel, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává tatáž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, 21 % DPH 189 Kč a soudního poplatku ve výši 400 Kč.