18 C 149/2022-54 — Okresní soud v Příbrami

Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Předmětem žaloby byl nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], sídlem [adresa]. Žalovaná částka je složena z dlužné jistiny 4 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 1 826 Kč, dlužného úroku 1 440 Kč, smluvní pokuty 203,91 Kč a zákonných úroků z prodlení. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným byla dne [datum] prostřednictvím elektronických prostředků na dálku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal je vrátit do 30 dnů spolu s úrokem 36 % ročně, poplatkem za sjednání úvěru 683,05 Kč a pro případ překročení doby splatnosti 1 707,64 Kč. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu 0,1% denně z celkové dlužné částky do zaplacení, dále poplatek 500 Kč za každou upomínku. Žalovaný uhradil 500 Kč. Soud věc posoudil podle §§ 2395, 1968, 1970, 2048, 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“) a dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Jako rozporné s dobrými mravy shledal soud ujednání, podle něj je stanovena jiná výše poplatku za poskytnutí úvěru pro případ řádného splacení a pro případ překročení doby splatnosti. Takové ujednání je v rozporu s právy žalovaného jakožto spotřebitele, neboť spotřebiteli není tato částka známa v době uzavření smlouvy. Žalobkyně nadto ani netvrdila, co tento poplatek představuje. Nadto soud konstatuje, že žalobkyně požaduje úrok 1 440 Kč odpovídající 36% jistiny. Pakliže žalobkyně smluvní úrok skrytě navýšila skrze tzv. poplatek za poskytnutí úvěru 1 826 Kč, činí ve skutečnosti úrok 3 266 Kč, tj. 81,65% jistiny. Takové ujednání soud považuje za rozporný s dobrými mravy, pročež uzavírá, že sjednání tohoto poplatku je absolutně neplatné. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil 500 Kč; tato částka byla dle smluvních ujednání započtena nejdříve na náklady spojené s vymáháním pohledávky, tj. zejména upomínku k úhradě. Důvodnou shledal soud smluvní pokutu 203,91 Kč, kapitalizovanou z dlužné jistiny 4 000 Kč od 31. 8. 2020 do 20. 10. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci v řízení. Žalovaný byl o postoupení pohledávky zpraven písemně dopisem z 18. 1. 2022 a poté byl k úhradě vyzván předžalobní upomínkou z 12. 4. 2022. Vzhledem k výše uvedenému přiznal soud žalobkyni dlužnou jistinu 4 000 Kč, kapitalizovaný úrok 1 440 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny 4 000 Kč za dobu od 31. 8. 2020 do 30. 12. 2021 ve výši 439,40 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 43,40 Kč z částky 4 000 Kč za dobu od 14. 1. 2022 do 14. 3. 2022, smluvní pokutu 203,91 Kč. Naopak soud zamítl žalobu v částce 1 826 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř., § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení v převážné míře úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Soud postupoval podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává tatáž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, náhrady za 21 % DPH ve výši 189 Kč a zaplaceného poplatku 400 Kč.