18 C 154/2022-42 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala shora uvedené částky, složené ze dvou samostatných nároků. První nárok představovala částka 3 570 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů (dále jen„ ČKP“) za období od 5. 2. 2020 do 16. 5. 2020, kdy žalovaný, coby provozovatel, neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1000 cm3 do 1350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], který byl t.č. evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Druhý nárok představovala částka 7 138 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku do garančního fondu ČKP za období od 7. 3. 2020 do 28. 5. 2020, kdy žalovaný, coby provozovatel, neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], který byl t.č. evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný Žalovaná částka je dána vynásobením příslušné zákonné denní sazby počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč. 2. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z formuláře Zjištěné údaje o vozidle a o povinných osobách a z výzvy k úhradě ze dne 23. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl v období od 5. 2. 2020 do 16. 5. 2020 vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1000 cm3 do 1350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku do garančního fondu ČKP dopisem ze dne 23. 7. 2020 ve lhůtě 60 dnů Z formuláře Zjištěné údaje o vozidle a o povinných osobách a z výzvy k úhradě ze dne 6. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl v období od 7. 3. 2020 do 28. 5. 2020 vlastníkem/provozovatelem automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku do garančního fondu ČKP dopisem ze dne 6. 8. 2020 ve lhůtě 60 dnů. Poté byl žalovaný vyzván k úhradě ještě dopisy ze dne 10. 12. 2020, 13. 9. 2021, 29. 10. 2020, 31. 12. 2020, 12. 11. 2020 a rovněž předžalobní upomínkou z 8. 11. 2021. 4. Soud spor posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a), § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Podle citovaných ustanovení musí být splněna povinnost pojištění odpovědnosti po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla povinnost porušována, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva. Výši denní sazby příspěvku stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1000 cm3 do 1350 cm3 ve výši 35 Kč. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně ve výši 86 Kč. Podle § 2a vyhlášky, výše nákladů ČKP spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. 5. Na základě shora uvedeného shledal soud žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu a nákladního automobilu, k nimž t.č. nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti. Žalobkyni proto soud přiznal nárok na zaplacení příspěvku do tzv. garančního fondu, který za uvedené období pro první nárok, tj. 102 dní, činí celkem 3 570 Kč (102 dní x 35 Kč), a pro druhý nárok, tj. 83 dní, činí celkem 7 138 Kč (83 dní x 86 Kč). Žalobkyni vzniklo rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním tohoto nároku 2 x 300 Kč Vedle toho soud žalobkyni přiznal též zákonný úrok z prodlení z částky 3 570 Kč, resp. 7 138 Kč, ode dne 7. 10. 2020, resp. 21. 10. 2020, do zaplacení. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o.s.ř. určena třídenní. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř., § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení 2 252 Kč. Soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává tatáž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 300 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, náhrady za 21 % DPH 252 Kč a zaplaceného soudní poplatku 800 Kč.