5 C 126/2022-48 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal proti žalované návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhal rozhodnutí soudu o určení povinnosti žalované mu zaplatit částku 3 060 Kč s úrokem z prodlení a náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Návrh odůvodnil tím, že žalovaná dne [datum] cestovala [anonymizováno] linkou [anonymizováno] a dne [datum] cestovala [anonymizováno] linkou [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy, uzavřela tak smlouvu o přepravě osob, při kontrole se však neprokázala platným jízdním dokladem. Byla vyzvána k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, výzvě nevyhověla. Žalovaná tak porušila své povinnosti cestujícího dle zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 111/1994 Sb., zákona č. 266/1994 Sb. a vyhlášku č. 175/2000 Sb. Žalované vznikla také povinnost uhradit žalobci přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši 1 500 Kč. Žalobce k návrhu připojil upomínku ze dne [anonymizováno] [rok], smluvní přepravní podmínky, tarif pražské integrované dopravy, zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum] a zápis [číslo] ze dne [datum], informaci pro cestující. 2. Okresní soud v Příbrami vydal dne [datum] elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované na adresu trvalého bydliště [obec], [ulice a číslo] (adresa úřadu od [datum]), nebylo zjištěno, že by se žalovaná nacházela ve vazbě či výkonu trestu odnětí svobody. Z důvodu nedoručení elektronického platebního rozkazu byl tento usnesením ze dne [datum] zrušen a účastníci byli vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci zůstali nečinní a soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dne [datum]. 3. V daném případě soud posoudil spor mezi účastníky podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 175/2000 Sb. Soud přiznal žalobci rovněž úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaná s plněním peněžitého dluhu dostala do prodlení. Lhůta k plnění byla určena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na jejich náhradu v celkové výši 1 489 Kč Náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a dále náhrada za 21 % DHP ve výši 189 Kč (ze součtu odměny advokáta a režijních paušálů). Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení vyhlášky, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává týž žalobce ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla určena podle §160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).