5 C 146/2022-60 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, ve kterém se domáhal rozhodnutí soudu o určení povinnosti žalovaného mu zaplatit částku 33 055,49 Kč s odůvodněním, že je ve věci aktivně legitimován dle smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba]. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému půjčku ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se pak ve smlouvě zavázal zaplatit za poskytnutí půjčky úrok ve výši 7 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč a hotovostní inkaso 14 000 Kč Celkem se tedy zavázal zaplatit částku 28 000 Kč za poskytnutí finančních prostředků ve výši 35 000 Kč. Dluh měl uhradit po 60 týdenních splátkách ve výši 1 050 Kč, to znamená 4 200 Kč měsíčně. Žalovaný na pohledávku za celou dobu uhradil pouze částku 20 500 Kč. Žalobce k žalobě připojil kartu zákazníka ze dne [datum], kde žalovaný uvedl příjem ve výši 10 000 Kč od dcery a 11 330 Kč ze sociálních dávek. Výdaje na bydlení uvedl 5 500 Kč, osobní výdaje 4 000 Kč měsíčně. Dále žalobce předložil výzvu k plnění ze dne [anonymizováno] [rok], smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti, uzavřenou dne [datum], na základě které byly poskytnuty finanční prostředky 35 000 Kč za poplatek 28 000 Kč, oznámení o postoupení pohledávky, seznam postoupených pohledávek a smlouvu o postoupení pohledávky ze dne [datum]. 2. Okresní soud v Příbrami návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevyhověl z důvodu nepřiměřeně vysokých poplatků za poskytnutí finančních prostředků. Ve věci bylo nařízeno jednání na den [datum], na které se žalobce omluvil, žalovaný se bez řádné omluvy nedostavil k jednání, podle § 101/3 o.s.ř. bylo jednáno bez jeho osobní účasti. 3. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, podle kterých byla smlouva uzavřena. Žalobce neunesl důkazní břemeno o splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného, kterou se soud musí zabývat přednostně s ohledem na důsledky spojené s porušením této povinnosti. Žalobce prokázal, že žalovaný uvedl svůj příjem, závislý na dceři a státu, neuvedl počet vyživovacích povinností, náklady domácnosti, které uvedl, jsou v nevěrohodně nízké výši. Žalobce neprokázal, že by si prověřil, zda má žalovaný další závazky a jaký je jejich nesplacený zůstatek. Žalobce také nepožadoval žádné doklady, ze kterých by bylo možné ověřit, zda uváděný příjem od své dcery a státu žalovaný skutečně pobírá. Postup právního předchůdce žalobce je v rozporu se zákonným požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr, neboť pouze celkové sumarizování výdajů a příjmu, bez jejich ověření ve stejný den, jako je uzavírána úvěrová smlouva, neumožňovala právnímu předchůdci žalobce řádně posoudit schopnosti žalovaného dluh splácet. Soud odkazuje na ustanovení § 75, § 86, § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelské úvěry je ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy. V případě, že poskytovatel svou povinnost nesplní, je sankcionována neplatností (dle právních názorů Krajského soudu v Praze vyslovených v jeho rozhodnutí sp. zn. 27 Co 168/2020 ze dne 27. 8. 2020 Krajský soud v Praze v tomto rozhodnutí odkazuje též na Směrnici č. 93/13 EHS, na Směrnici 2008/48, rozhodnutí NS ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 4. Soud v daném případě vycházel z neplatnosti smlouvy, uzavřené mezi právním předchůdcem a žalovaným. Skutkový stav zjištěný tak, jak je výše uvedeno pak posoudil dle § 2991 občanského zákoníku, tedy dle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Bylo prokázáno, že žalobce poskytl finanční prostředky ve výši 35 000 Kč, z nichž splatil žalovaný částku 20 500 Kč, rozdíl představuje bezdůvodné obohacení ve výši 14 500 Kč. Do této částky soud žalobě vyhověl včetně úroku z prodlení v souladu s § 1970 a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. Ze shodného důvodu byla žaloba na zaplacení částky 18 555,49 Kč s příslušenstvím a úrok z prodlení ve výši 25,26 % z částky 33 055,49 Kč od [datum], zamítnuta. 6. Žalobce byl ve věci převážně neúspěšný, o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 7. Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 1 323 Kč, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nebylo vyhověno, soud v souladu s položkou 2 odstavec 3 zákona č. 549/1991 Sb. rozhodl o povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek ve výši 330 Kč, a to České republice na účet Okresního soudu v Příbrami [číslo] [variabilní symbol] do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.