7 C 72/2022-47 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že s žalovanou byly uzavírány jednotlivé kupní smlouvy na základě konkrétních objednávek žalované, objednané zboží bylo žalované řádně dodáno, žalovaná však nezaplatila řádně kupní ceny, neboť na těchto dluží částky v celkové výši 71 626,35 Kč. Dne 5. 1. 2022 účastníci uzavřeli dohodu o uznání závazku a jeho splatnosti, v tomto se žalovaná zavázala a uznala co do důvodu i výše zaplatit žalobkyni částku 71 626,35 Kč, i přes výzvu žalobkyně až dosud žalovaná ničeho nezaplatila. Žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení, jakož i uhrazení částky ve výší 1 200 Kč v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy tato částka představuje minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky vzhledem k tomu, že obě smluvní strany uzavřely smlouvu jako osoby podnikající, a to v rámci své podnikatelské činnosti. 2. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že 5. 1. 2022 účastníci uzavřeli dohodu o uznání závazku a jeho splatnosti, žalovaná jako kupující prohlásila, že z důvodu nezaplacení faktur za odebrané zboží dluží žalobkyni jako prodávajícímu částku 71 626,35 Kč, tuto se zavázala zaplatit do 31. 1. 2022, ničeho však žalovaná žalobkyni nezaplatila, ačkoli byla vyzvána. Soud vycházel zejména z dohody o uznání dluhu, z předžalobní výzvy včetně doručenky, z faktur. 4. Podle § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se zato, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 5. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná, neboť žalovaná svým prohlášením písemně uznala, že žalobkyni dluží kupní cenu za odebrané zboží ve výši 71 626,35 Kč, s ohledem na prodlení je důvodné žalobkyni přiznat i zákonný úrok z prodlení dle § 1968 občanského zákoníku. Proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. shora uvedeno. 6. Podle § 142 odst. l o. s. ř. soud úspěšné žalobkyni přiznal náklady řízení ve výši 19 119 Kč, a to odměnu advokáta za 3 úkony po 3 980 Kč, 3x režijní paušál po 300 Kč, k tomu DPH ve výši 2 697 Kč, jakož i zaplacený soudní poplatek, celkem 3 582 Kč, které jsou splatné k rukám zástupce žalobce.