9 C 122/2022-30 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 11. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 13 286 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl evidován v registru silničních vozidel jako provozovatel vozidla [registrační značka], které nemělo v období ode dne 3. 8. 2019 do dne 31. 12. 2019 sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalovaná částka představuje příspěvek za nepojištěné dny a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl provozovatelem vozidla [registrační značka], k němuž neměl sjednané povinné ručení v období ode dne 3. 8. 2019 do dne 31. 12. 2019, ačkoli vozidlo bylo v registru vozidel evidováno jako provozované (zjištěno z výpisu údajů o vozidle). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení příspěvku nepojištěných (zjištěno z upomínky). Před podáním žaloby vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu (zjištěno z předžalobní výzvy včetně podacího lístku). Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 6. Žalovaný tím, že neměl v období ode dne 3. 8. 2019 do dne 31. 12. 2019 sjednané povinné ručení ke svému vozidlu, které bylo evidované v registru vozidel jako provozované, porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek dle § 4 odst. 1 daného zákona. Výši příspěvku stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. V rozhodném období činil příspěvek 86 Kč denně, celkem tedy za 151 dní bez pojištění 12 986 Kč. Žalobkyni dále vzniklo dle § 4 odst. 4 daného zákona právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 252 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).