9 C 30/2022-27 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 11. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení 7 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 11. 2020. Na základě této smlouvy přenechal žalobce žalovanému 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal peníze vrátit do dne 20. 12. 2020 včetně úroku ve výši 10 %, tj. 1 000 Kč. Žalovaný ke dni splatnosti uhradil jen částku 4 000 Kč. Zbytek ani přes výzvu nevrátil. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobcem předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobce přenechal žalovanému dne 10. 11. 2020 v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal peníze vrátit včetně úroku 1 000 Kč do dne 20. 12. 2020. Vrátil však jen 4 000 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2392 odst. 1 o. z. § 2392 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. V řízení bylo prokázáno, že žalobce s žalovaným uzavřeli platně smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce přenechal žalovanému 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal přenechané peníze vrátit žalobci včetně úroku ve výši 1 000 Kč do dne 20. 12. 2020. Svou povinnost však splnil jen částečně, jelikož do dne splatnosti vrátil pouze 4 000 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 7 000 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní. 8. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. soud přiznal žalobci, jenž měl ve věci plný úspěch, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za právní zastoupení. Advokátu náleží odměna za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč (tj. za přípravu a převzetí zastoupení, výzvu k plnění, žalobu, a to dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 4 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT”)), včetně 3 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT) a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z částky 5 400 Kč (součet odměny a režijních paušálů) ve výši 1 134 Kč. Žalobci tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši 6 934 Kč (400 (soudní poplatek) + 3 x 1 500 (odměna) + 3 x 300 (režijní paušál) + 5 400 (DPH)). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 9. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.