11 C 50/2023-40 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 7. 2. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení 18 410 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl evidován v registru silničních vozidel jako provozovatel vozidla [anonymizováno] [číslo], které nemělo v období ode dne 23. 7. 2021 do dne 31. 10. 2021 a v období ode dne 1. 11. 2021 do dne 22. 4. 2022, sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalovaná částka představuje příspěvek za nepojištěné dny a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každou upomínku. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl provozovatelem celkem vozidla [anonymizováno] [číslo], k nimž neměl sjednané povinné ručení v obdobích uvedených v odstavci 1, ačkoli vozidlo bylo v registru vozidel evidováno jako provozované (zjištěno z výpisu údajů o vozidle). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení příspěvku nepojištěných (zjištěno z upomínek). Před podáním žaloby vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu (zjištěno z předžalobních výzev včetně podacích lístků). Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvy nezaplatil. 5. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 6. Žalovaný tím, že neměl v předmětných obdobích sjednané povinné ručení ke svému vozidlu, které bylo evidované v registru vozidel jako provozované, porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek dle § 4 odst. 1 daného zákona. Výši příspěvku stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. V rozhodném období ode dne 23. 7. 2021 do dne 31. 10. 2021 u vozidla [anonymizováno] [číslo] činil příspěvek 65 Kč denně, celkem tedy za 101 dní bez pojištění 6 565 Kč a v období ode dne 1. 11. 2021 do dne 22. 4. 2022 činil příspěvek taktéž 65 Kč denně, celkem tedy za 173 dní bez pojištění 11 245 Kč. Žalobkyni dále vzniklo dle § 4 odst. 4 daného zákona právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každou ze dvou upomínek. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 252 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).