11 C 88/2023-49 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 6. 2. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení 10 689 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [spisová značka], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 500 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit do 9. 10. 2021, a to spolu s úrokem ve výši 125,75 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, přičemž v případě překročení doby splatnosti si právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali poplatek ve výši 2 063,25 Kč. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [spisová značka], na základě které poskytla žalovanému částku 8 500 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. [spisová značka]). Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl povinen vrátit peněžní prostředky do 9. 10. 2021, a to spolu s úrokem ve výši 125,75 Kč (roční úroková sazba činila 36 % ročně). Žalovaný neuhradil dluh řádně a včas (neuhradil ničeho), přičemž v případě prodlení se splacením si právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali poplatek ve výši 2 063,25 Kč (zjištěno z úvěrové smlouvy). Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 11. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Dle dopisu ze dne 24. 11. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a zároveň ho vyzvala k vrácení dlužné částky. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil. 5. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah mezi žalobkyní coby podnikatelem a žalovanou coby spotřebitelem. 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení žalobkyně prokázala, že platně uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu dle § 2395 o. z., na základě které mu peněžní prostředky ve výši 8 500 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu včetně poplatku ve výši 2 063,25 Kč a úroku ve výši 125,75 Kč, a to do 9. 10. 2021. Protože však svou povinnost neplnil, byl úvěr prohlášen za splatný. Pohledávka byla platně postoupena žalobkyni. V řízení nebylo zjištěno, že by dluh žalovaného zanikl splněním či jiným způsobem. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 689 Kč od 10. 10. 2021 do zaplacení za použití § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 252 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).