16 C 54/2023-53 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 24 600 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi jeho právním předchůdcem, společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, z níž si žalovaný neplnil sjednané povinnosti a žalobci, kterému byla pohledávka smluvně postoupena, dluží předmětnou částku. 2. V dané věci soud rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, proto jej soud zrušil a za podmínek stanovených § 115a) o. s. ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek. 3. Ze smlouvy o úvěru ze [datum], výpisu z účtu právního předchůdce žalobce i žalovaného, předžalobní výzvy a výzvy k úhradě před podáním žaloby včetně poštovního podacího lístku, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovaným byla distančním způsobem dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru poté, co žalovaný zaplatil na účet dané společnosti poplatek ve výši 0,01 Kč a ta mu poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč, který byl v den uzavření smlouvy vyplacen na jeho účet. Úvěr byl poskytnut na dobu 30 dnů, tedy do 15. 4. 2022 a k tomu měly být zaplaceny ještě úroky ve výši 4 600 Kč, přičemž smlouva umožňovala i prodloužení splatnosti za poplatek ve výši 4 600 Kč měsíčně. Žalovaný doposud na předmětný dluh ničeho neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn a stejně tak byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. Na výzvu soudu, aby bylo doloženo zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, žalobce nereagoval. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci soud žalobě vyhověl pouze ohledně částky 20 000 Kč představující vyplacenou jistinu žalovanému, neboť má za to, že žalobce neprokázal, že jeho právní předchůdce před poskytnutím úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, v důsledku čehož je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uzavřena úvěrová smlouva neplatná, přičemž jde o absolutní neplatnost (viz. rozsudek Soudního dvora Evropské unie z 5. 3. 2020 v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článku 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2008/48/ES z 23. 4. 2008, podle něhož jsou soudy povinny zkoumat platnost uzavřených smluv z úřední povinnosti a dále rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 18. 2. 2020, č. j. 22 Co 295/2019-86, popřípadě rozsudek Ústavního soudu, sp. zn. III ÚS 4129/2008). V důsledku neplatnosti uzavřené smlouvy pak vzniklo žalobci právo na vrácení poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obhacení, ve zbývajícím rozsahu byla žaloba z důvodů shora uvedených zamítnuta. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu, kdy žalobce byl úspěšný co do 81 % a neúspěšný v 19 %, takže mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v 62 %. Při plném úspěchu by náklady řízení činily 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b) odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., 3 režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 252 Kč a 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, 62 % z této částky činí 1 396 Kč.