16 C 74/2023-50 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na vyklizení nemovitosti s tím, že účastníci řízení byli od roku 1996 manželé a v průběhu manželství obývali společně rodinný dům na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], stojící na pozemku parc. č. [rok], vše zapsané v k. ú. [obec], [list vlastnictví]. Manželství účastníků bylo dne [datum] rozvedeno, žalovaný i přes opakované výzvy ze strany žalobkyně rodinný dům doposud neopustil, ač po rozvodu manželství ztratil právo nemovitost obývat, neboť ta je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Společné soužití účastníků řízení je přitom vyloučeno s ohledem na agresivní chování žalovaného, který byl dne [datum] z daného obydlí vykázán pro domácí násilí vůči žalobkyni. To se objevovalo dlouhodobě, situace v posledních pěti letech eskalovala, kdy žalovaný na žalobkyni útočil především verbálně různými vulgaritami, urážením a ponižováním, ale vyhrožoval jí i ublížením nebo zabitím a to se střelnou zbraní v ruce. Předžalobní výzvu k vyklizení žalobkyně žalovanému nezaslala, neboť by tím bylo porušeno rozhodnutí soudu o vykázání žalovaného z předmětné nemovitosti, do níž má zákaz vstupu. 2. V dané věci soud nařídil jednání na 30. 8. 2023. Žalovaný se k němu bez omluvy nedostavil, lhůty na přípravu jednání byly zachovány a soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v jeho nepřítomnosti. 3. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. 1921, na němž stojí stavba [adresa] v k. ú. [obec] ([list vlastnictví]). 4. Rozhodnutím zdejšího soudu z 31. 3. 2023, č. j. 22 Nt 1201/2023 – 12 bylo prokázáno, že v rámci trestního stíhání žalovaného, který byl obviněn pro přečin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 trestního zákoníku a přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku, bylo vydáno předběžné opatření spočívající v zákazu vstupu žalovaného do nemovitosti na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], přičemž zákaz vstupu začal běžet dne 8. 4. 2023. Z obsahu tohoto rozhodnutí plyne, že dne 29. 3. 2023 byl žalovaný vykázán z obydlí žalobkyně Policií ČR na dobu 10 dnů a současně v uvedený den vydala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec] předběžné opatření, jímž zakázala žalovanému styk s žalobkyní. Proto lhůta o zákazu vstupu žalovaného do předmětné nemovitosti počala běžet až od 8. 4. 2023, tedy po skončení výkonu vykázání. Žalovaný byl již v minulosti rozsudkem Okresního soudu v Příbrami z 26. 8. 2020, č. j. 2 T 38/2020 – 246 uznán vinným zločinem nedovoleného ozbrojování a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 30 měsíců. Při domovní prohlídce provedené dne 28. 3. 2023 byla zajištěna útočná puška spadající do kategorie A, tedy do kategorie zakázaných zbraní dle zákona č. 119/2002 Sb., tato je plně funkční. Dále bylo nalezeno různé množství nábojů, včetně zásobníků. Žalobkyně byla ve věci vyslechnuta, uváděla, že k rozvodu manželství došlo v důsledku problémů žalovaného s alkoholem. Ten pije každý den. Krátce před domovní prohlídkou byl propuštěn z psychiatrické nemocnice, kde byl hospitalizován pro halucinace. Poslední dobou začal vyhrožovat, že má chuť někoho zabít, s pistolí v ruce vyhrožoval i jí, má z něj strach. Dcera účastníků, slečna [jméno] [celé jméno žalobkyně], ve věci vypověděla, že chování otce (žalovaného) je už více než rok hrubé, obtěžující a psychicky velmi vysilující. Je obtížené poslední rok zastihnout otce střízlivého. Vždy, když se napil, vedl řeči o tom, že si něco udělá, že se zabije nebo že zabije mámu. Měla stále větší strach vzdalovat se z domu a nechat matku s otcem samotnou. Podle znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie lze předpokládat, že excesy žalovaného v požívání alkoholu budou pokračovat a nelze vyloučit možnou recidivu v podobě obdobného chování, pro které je stíhán. 5. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 6. 4. 2023, č. j. 5 Nc 1601/2023 – 9 bylo zjištěno, že soud nařídil žalovanému nezdržovat se v domě [adresa] v [obec], nevstupovat do něj, ani do jeho bezprostředního okolí, zdržet se setkávání s žalobkyní a kontaktu s ní, jakož i nežádoucího sledování a obtěžování žalobkyně. Z obsahu odůvodnění vyplývá, že je nepochybné, že soužití s žalovaným, který nadměrně požívá alkohol, fyzicky a psychicky navrhovatelku napadá a vyhrožuje jí střelnou zbraní, je pro žalobkyně nesnesitelné. Žalovaný byl dne 12. 3. 2023 odvezen záchrannou službou a 14 dní strávil v Psychiatrické nemocnici v [obec], dne 24. 3. 2023 se vrátil do společného obydlí, začat opět požívat alkohol, měl halucinace a paranoiu. Dne 27. 3. 2023 vyhrožoval zabitím, disponoval střelnou zbraní, poté byl zdržen policejní hlídkou a následně ze společného obydlí vykázán. 6. Ze zprávy intervenčního centra [anonymizováno], o. p. s. ze dne 3. 5. 2023, organizace pro oběti domácího a sexuálního násilí, soud zjistil, že dne 29. 3. 2023 oslovili žalobkyni s nabídkou služeb a podpory. K prvnímu setkání došlo dne 3. 4. 2023. Žalobkyně popisovala dlouhodobé psychické násilí a vyhrožování fyzickým násilím ze strany žalovaného, která trvá několik let a pokračuje i po rozvodu manželství. Žalovaný jí vyhrožuje zabitím nebo fyzickým napadením, nadává jí a ponižuje. Působila psychicky vyčerpaně, popisovala obtíže se soustředěním, spánkem a pamětí s tím, že i v době trvání zákazu styku ji žalovaný několikrát kontaktoval telefonicky i osobně před jejich domem, chodil v ulici před domem a nakukoval do zahrady s tím, že toto chování v ní vyvolává stres a napětí. 7. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 31. 10. 2022, výslechu žalobkyně, sdělení Okresního státního zastupitelství v [obec], sdělení Psychiatrické nemocnice v [obec] a usnesení zdejšího soudu ze dne 18. 5. 2023, č. j. 5 Nc 1701/2023 – 12 soud zjistil a vzal za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu z [datum], který dne 14. 12. 2022 nabyl právní moci. Příčiny rozvratu manželství soud shledal výhradně na straně manžela a to v jeho požívání alkoholu spojeného s negativním chováním. Návrh žalobkyně, aby soud prodloužil předběžné opatření o vykázání žalovaného, byl usnesením ze dne [datum] zamítnut. Soud tehdy vycházel z usnesení ze dne 31. 3. 2023, č. j. 22 Nt 1201/2023 – 12 (viz shora), jakož i z toho, že v době rozhodování soudu se žalovaný nacházel v Psychiatrické nemocnici v [obec], kam se nechal dobrovolně hospitalizovat. Propuštěn byl dne 17. 5. 2023 a stal se osobou bez přístřeší, značně nadužívající alkohol. Téměř denně byl přivezen na centrální příjem Oblastní nemocnice [právnická osoba] zcela opilý. Podle žalobkyně sliboval, že se z předmětného domu odstěhuje, což však nikdy nesplnil a ani neměl nikdy snahu zajistit si jiné bydlení, ubytovnu se mu pokoušela sehnat sama, ale nepodařilo se jí to. Pokud ví, žalovaný nechodí do práce, z čeho žije, jí není známo. Mají spolu dvě již zletilé děti, které jsou s otcem v občasném kontaktu. V domě má žalovaný stále své věci, ví o tom, že si žalobkyně nepřeje, aby dům dále obýval a to od žalobkyně, která ho opakovaně, především ústně, vyzývala k vyklizení, k čemuž nedošlo. Do domu prozatím nevstupuje v důsledku rozhodnutí soudu o zákazu vstupu, trestní řízení dosud neskončilo, což byl také důvod toho, proč mu neposlala předžalobní výzvu. V předmětném domě s ní žije její matka a zletilý syn [jméno], dcera se již odstěhovala. Nadměrné užívání alkoholu žalovaným trvá minimálně 5 let. Pokud je pod vlivem alkoholu, je agresivní, vulgární, vyhrožuje jí a ona z něj má obavu. Předmětné nemovitosti získala darem od svých rodičů, po rozvodu manželství nebyli schopni dohodnout se, aby se bývalý manžel z domu vystěhoval dobrovolně. 8. Podle § 769 občanského zákoníku, zaniklo-li manželství rozvodem a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat. 9. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci vyhověl soud předmětné žalobě, neboť bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dnem [datum], od té doby užívá žalovaný nemovitosti, které jsou ve výlučném vlastnictví žalobkyně nadále, k dohodě mezi účastníky řízení o tom, že se žalovaný z domu vystěhuje, nedošlo. Vlastnické právo žalobkyně je přitom silnější, než právo žalovaného odvislé od založení rodinné domácnosti s žalobkyní, která však rozvodem manželství zanikla. Nad to je třeba poukázat na chování, pro které je žalovaný trestně stíhán a v důsledku něhož byl nejprve policií a posléze soudem vykázán ze společného obydlí, spočívající ve vyhrožování žalobkyni zabitím,