18 C 60/2023-65 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala rozhodnutí soudu o určení povinnosti žalovaného jí zaplatit částku 150 000 Kč se zákonným úrokem ve výši 15 % z této částky od 1. 12. 2022 do zaplacení. V návrhu tvrdila, že jí žalovaný doporučil výhodný pracovní poměr u svého zaměstnavatele, podával jí nepravdivé informace, předložil jí pracovní smlouvu, mzdový výměr, dohodu o srážkách ze mzdy, tyto doklady pravděpodobně zfalšoval a jeho zaměstnavatel o jejím pracovním poměru nevěděl. Také jí za zaměstnavatele nepravdivě informoval o placení zdravotního pojištění. V důsledku jednání žalovaného jí byla způsobena značná újma, spočívající v ušlém zisku, nákladech spojených s bezdůvodným ukončením předchozího zaměstnání, způsobil jí obavu o náklady obživy, fyzické vypětí, řešení neodvádění povinných odvodů, způsobil jí pocity zrady. Žalovaný se zavázal jí poskytnout za způsobenou nemajetkovou újmu náhradu (zadostiučinění v penězích), a to ve výši 150 000 Kč Smlouva o náhradu byla podepsána dne 18. 11. 2022. K dnešnímu dni svůj závazek žalovaný nesplnil a žalovanou částku jí neuhradil. 2. Žalobkyně připojila k návrhu doručenku, předžalobní výzvu ze dne 2. 2. 2023, smlouvu o náhradu, uzavřenou mezi účastníky dne l8. 11. 2022, pracovní smlouvu, uzavřenou s [právnická osoba], [ulice a číslo], [část obce], [obec a číslo] ze dne [datum] Soudní poplatek žalobkyně neuhradila, Okresní soud v Příbrami rozhodl o nepřiznání osvobození od placení soudních poplatků usnesením č. j. 18 C 60/2023-45 ze dne 14. 9. 2023, rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. 10. 2023, žalobkyně uhradila soudní poplatek dne 31. 10. 2023. 3. Ve věci bylo jednáno dne 16. 11. 2023, dne 7. 12. 2023 a dne 13. 12. 2023, předvolání bylo žalovanému doručeno do datové schránky fikcí, k nařízenému jednání se nedostavil, bylo proto jednáno bez jeho osobní účasti dle § 101/3 o.s.ř. Z důvodu neúčasti žalovaného u jednání byl důkaz smlouvou o náhradu ze dne 18. 11. 2022 proveden originálem smlouvy. 4. Podle § 1903 zákona č. 89/2012 Sb. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. 5. Na základě tvrzení žalobkyně a předložených listinných důkazů, soud dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikl spor a nejasnost ve věci náhrady škody, kterou žalovaný způsobil uvedením žalobkyně v omyl. Žalovaný se v písemné formě zavázal poskytnout žalobkyni náhradu v celkové výši 150 000 Kč Smlouva o náhradu svým obsahem odpovídá ustanovení § 1903 o. z. svým obsahem a závazkům žalovaného. Smlouva upravila mezi účastníky práva a povinnosti, které byly mezi nimi sporné či pochybné. Uzavřením této smlouvy si účastníci vytvořili závazek, u kterého se může uplatnit i ustanovení § 2053 občanského zákoníku. Žalovaný svůj závazek dle smlouvy ze dne 18. 11. 2022 nepopíral, nečinil sporným, neprokázal, že by částku 150 000 Kč žalobkyni zaplatil. Soud shledal žalobu žalobkyně za zcela důvodnou v souladu s právní úpravou, která je výše citována, žalobě vyhověl včetně úroku z prodlení, který byl požadován ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, podle § 142 zákona č. 89/2012 Sb. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného jí zaplatit náklady řízení v celkové výši 45 031 Kč (soudní poplatek 7 500 Kč, náklady právního zastoupení 4 x 7 100 Kč, 4 x 300 Kč + 21 % DPH, celkem 35 816Kč, cestovné 1 231 Kč, ztráta času celkem 484 Kč). Zástupce žalobkyně neuplatnil náhradu mzdy žalobkyně.