5 C 69/2023-38 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, ve kterém se domáhal rozhodnutí soudu o určení povinnosti žalovaného mu zaplatit částku 46 235 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % od [datum] do zaplacení. V návrhu tvrdil, že mezi účastníky byl pracovně právní vztah na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], žalovaný byl zaměstnán na pozici [anonymizována dvě slova] až do [datum], kdy ukončil pracovní poměr [role v řízení] [anonymizováno]. Žalovaný měl [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], dne [datum] oznámil svému nadřízenému, že mu byl tento [anonymizována dvě slova] dne [datum] v ulici [ulice], kde [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Žalovaný nepopíral svou odpovědnost a byl ochoten zaplatit v hotovosti zůstatkovou cenu [anonymizováno], která činí [částka], tuto však dosud žalovaný žalobci neuhradil. Žalobce k návrhu připojil [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova] [číslo] na částku [částka], pracovní smlouvu ze dne [datum], předžalobní výzvu ze dne [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] z [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. 2. Okresní soud v Příbrami návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevyhověl, neboť se jedná o pracovně právní věc, o které rozhoduje senát ve smyslu § 36a) odstavec 1 písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb. 3. Žalovaný se k jednání dne [datum] nedostavil, podle § 101/3 o.s.ř. bylo jednáno, bez jeho osobní účasti. 4. Podle § 257 zákoníku práce, zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, tvrzení žalobce o [anonymizována dvě slova] nebyla žalovaným popřena, nebyla popřena zůstatková cena, tato byla naopak prokázána [anonymizována dvě slova]. Žalovaný neprokázal, že by dluh zaplatil žalobci řádně a včas. Nepopíral výši požadované náhrady škody, nebylo prokázáno, že by výše požadované škody přesáhla u žalovaného částku rovnající se 4,5 násobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinností. Soud proto žalobě vyhověl včetně úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla dle § 160/1 o.s.ř. určena třídenní. 6. Žalobce byl ve věci převážně úspěšný, soud mu přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 19 542 Kč (zaplacený soudní poplatek ve výši 1 850 Kč, 4 x úkon 2 980 Kč, 4 x 300 Kč RP, cestovné 1 102 Kč vozidlem [anonymizována dvě slova], kombinovaná spotřeba 6,5 litrů na 100 km, náhrada za promeškaný čas 400 Kč, DPH 3 070 Kč).