7 C 187/2022-20 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaných stanovení výživného jako rodičům zletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum]. Návrh byl odůvodněn tím, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla dnes již zletilá [jméno] svěřena do pěstounské péče Bc. [jméno] [příjmení], narozené [datum]. Žalobkyně vyplácí od 1. 7. 2022 pěstounce příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející zletilé [jméno] ve výši 6 985 Kč, přičemž rozhodnutím žalobkyně ze dne 16. 9. 2022 byl uvedený příspěvek od 1. 8. 2022 zvýšen na 7 260 Kč. Z těchto důvodů žalobkyně navrhla, aby žalovaným bylo uloženo přispívat žalobkyni na výživu zletilé [jméno] s účinností od 1. 7. 2022 částku 3 000 Kč měsíčně pro žalovanou č. 1) a částku 4 000 Kč měsíčně pro žalovaného č. 2). 2. Žalovaný č. 2) se z jednání soudu omluvil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. K návrhu uvedl, že se stanovením výživného souhlasí, a to ve výši, kterou v současné době přispívá k rukám pěstounky. 3. Žalovaná č. 1) s návrhem taktéž souhlasila, stejně jako s navrhovanou výší výživného 3 000 Kč měsíčně. 4. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav věci. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 16. 5. 2022, č. j. [číslo jednací], byla dnes již zletilá [jméno], [datum narození], svěřena do pěstounské péče [jméno] [příjmení], narozené [datum]. Z rozhodnutí žalobkyně ze dne 28. 7. 2022 a ze dne 16. 9. 2022 bylo zjištěno, že pěstounce je počínaje 1. 7. 2022 vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte, původně ve výši 6 985 Kč, následně ve výši 7 260 Kč. Z potvrzení o studiu bylo zjištěno, že zletilá [jméno] je od 1. 9. 2022 žákyní VOŠ a SOŠ [obec]. Z vyjádření žalovaného č. 2) bylo zjištěno, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za období květen 2022 až říjen 2022 činil 27 700 Kč. Splácí hypotéku částkou 8 000 Kč, úvěr 2 000 Kč, vodu hradí částkou 2 150 Kč, elektřinu částkou 6 050 Kč a pojistku 2 300 Kč měsíčně. Dále má vyživovací povinnost k nezletilému [jméno], který navštěvuje MŠ, kde platí 1 500 Kč měsíčně školkovné, a další vyživovací povinnost má k nezletilé [jméno], která bude od příštího roku navštěvovat MŠ. Ve společné domácnosti žije s manželkou, která je na rodičovské dovolené s nezletilou [jméno] a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 6 250 Kč. Ve společné domácnosti s nimi žije ještě nezletilá [jméno], dcera manželky z předešlého vztahu. 5. Podle § 961 odst. 1 občanského zákoníku svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb, podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodně o způsobu platby a hospodaření s výživným. 6. Soud při svém rozhodování vycházel ze shora uvedených skutečností a dospěl k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Zletilá [jméno] byla svěřena do pěstounské péče [jméno] [příjmení], narozené 22. 7. 1962. Od 1. 7. 2022 je pěstounce vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte v současné výši 7 260 Kč měsíčně. Při zjišťování majetkových poměrů na straně rodičů vycházel soud z toho, že žalovaná č. 1) má příjem necelých 10 000 Kč měsíčně. Jedná se však o dočasný příjem a v budoucnu předpokládá jeho navýšení. S navrženou výši výživného 3 000 Kč měsíčně souhlasila. Žalovaný č. 2) má měsíční příjem necelých 28 000 Kč měsíčně. Má další dvě vyživovací povinnosti k nezletilému [jméno] a nezletilé [jméno], se kterou je jeho manželka na rodičovské dovolené. Hypotéka včetně záloh na energie činí kolem 15 000 Kč měsíčně. Dále splácí úvěr na vybavení domu. Vzhledem k těmto skutečnostem dospěl soud k závěru, že výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně pro žalovanou č. 1) a 3 500 Kč měsíčně pro žalovaného č. 2) odpovídá majetkovým poměrům, možnostem a schopnostem obou žalovaných. Vzhledem k tomu, že určením výživného zpětně od 1. 7. 2022 do doby rozhodování soudu vznikl nedoplatek ve výši 18 000 Kč pro žalovanou č. 1) a 21 000 Kč pro žalovaného č. 2), jsou žalovaní povinni uhradit jej k rukám žalobkyně do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, přičemž zde soud podotýká, že výživné, které od uvedeného data 1. 7. 2022 hradili k rukám pěstounky, bylo hrazeno nad rámec stanovené vyživovací povinnosti, a proto bude na všech zúčastněných osobách, aby uvedené zaplacené výživné v souladu s tímto rozhodnutím vypořádali. Zároveň výrokem V. byla žaloba částečně co do požadované částky 500 Kč měsíčně, když žalobkyně požadovala po žalovaném č. 2) původně částku 4 000 Kč, zamítnuta. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci byla převážně úspěšná žalobkyně, ta však žádné náklady řízení nepožadovala.