9 C 56/2023-37 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 19. 1. 2023 domáhala po žalované zaplacení 11 065 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná byla evidována v registru silničních vozidel jako provozovatelka vozidla [registrační značka], které nemělo v období ode dne 15. 5. 2019 do dne 31. 7. 2019 sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), a vozidla [registrační značka], které nemělo sjednané povinné ručení v období ode dne 18. 2. 2022 do dne 11. 5. 2022. Žalovaná částka představuje příspěvek za nepojištěné dny a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každou ze dvou upomínek. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná byla provozovatelkou vozidel [registrační značka] a [registrační značka], k nimž neměla sjednané povinné ručení v obdobích uvedených v odstavci 1, ačkoli vozidla byla v registru vozidel evidována jako provozovaná (zjištěno z výpisů údajů o vozidle). Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k zaplacení příspěvku nepojištěných (zjištěno z upomínek). Před podáním žaloby vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu (zjištěno z předžalobních výzev včetně podacích lístků). Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatila. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 5. Žalovaná tím, že neměla v předmětných obdobích sjednané povinné ručení ke svým vozidlům, která byla evidovaná v registru vozidel jako provozovaná, porušila povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vznikla jí tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek dle § 4 odst. 1 daného zákona. Výši příspěvku stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. V rozhodném období činil příspěvek u obou vozidel 65 Kč denně, celkem tedy u vozidla [registrační značka] za 78 dní bez pojištění 5 070 Kč a u vozidla [registrační značka] za 83 dní bez pojištění 5 395 Kč. Žalobkyni dále vzniklo dle § 4 odst. 4 daného zákona právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každou ze 2 upomínek. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné částky se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní. 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 252 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).