16 C 142/2024-28 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 11 046 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, z níž si žalovaný neplnil sjednané povinnosti a žalobci dluží předmětnou částkou.2. V dané věci soud nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, proto jej soud zrušil a za podmínek stanovených § 115 a) o.s.ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z , datum, , výpisu z účtu žalovaného, potvrzení o platbě, dokladu o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, výzvy k úhradě dluhu z 15. 10. 2023 a oznámení o zesplatnění dluhu ze 16. 4. 2023 soud zjistil a vzal za prokázané, že dne , datum, byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 7 000 Kč, která byla žalovanému vyplacena v den podpisu smlouvy. Smlouvou byly sjednány úroky ve výši 40 % měsíčně a pro případ prodlení s úhradou dluhu i smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny. Jelikož žalovaný neplnil sjednané povinnosti, zesplatnil žalobce dne 16. 4. 2023 úvěr a dne 15. 10. 2023 vyzval žalovaného k úhradě dluhu. V rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo do přehledu jeho příjmů a výdajů zaznamenáno, že dosahuje příjmu ve výši 25 000 Kč měsíčně a výdaje má 7 000 Kč, z výpisu z jeho účtu vyplývá minimální zůstatek, výše uvedeného příjmu nikoliv.4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, jehož příjem podle doložených výpisů z účtu nebyl 25 000 Kč měsíčně, ale v průměru 19 685 Kč měsíčně. Z výpisů z účtů dále plyne, že žalovaný splácel v době uzavření smlouvy i další dluhy, jak byly zohledněny v jeho výdajích, není zřejmé, protože výdaje žalovaného byly uvedeny jako jedna částka ve výši 7 000 Kč, aniž by byla jakkoli ověřena, popřípadě bylo ověřeno dluhové zatížení žalovaného a jeho náklady na bydlení a živobytí zejména s přihlédnutím k tomu, že na jeho účtu byl minimální zůstatek. Kromě toho považuje soud ujednání o smluvním úroku za nepřiměřené, neboť byl sjednán ve výši 40% z poskytnuté jistiny za měsíc trvání smlouvy, což činí 480 % ročně, kdy podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, jsou úroky nad 60 % jistiny v rozporu s dobrými mravy dle § 588 občanského zákoníku. V důsledku absolutní neplatnosti smlouvy jsou strany sporu povinny vrátit si poskytnuté plnění, a proto soud žalobci přiznal částku 7 000 Kč, kterou žalovanému na jistině vyplatil a ve všech ostatních nárocích žalobu z důvodů shora uvedených zamítl.6. Ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. přiznal soud úspěšnějšímu žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 585,52 Kč, neboť byl úspěšný v 63 % a neúspěšný v 37 %, tedy rozdíl v úspěchu a neúspěchu je 26 %. Při plném úspěchu by náklady řízení činily 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14 b) odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/96 Sb. za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, tři režijní paušály po 100 Kč, zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč, 26 % z této částky činí 585,52 Kč.7. Pokud jde o uložení povinnosti žalobci doplatit soudní poplatek, vychází soud z obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru, podle něhož smluvní úroky přirůstají k jistině, takže předmětem poplatku byla dlužná jistina ve výši 7 000 Kč, smluvené úroky ve výši 2 800 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 246 Kč, celkem tedy 11 046 Kč. Podle položky 1 písm. b zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích činí poplatek z žalované částky 800 Kč. Žalobce jej v této výši také při podání žaloby uhradil, nicméně vyšší soudní úřednice zdejšího soudu před vydáním elektronického platebního rozkazu rozhodla o vrácení částky 400 Kč patrně proto, že do základu poplatku nezapočítala smluvené úroky. Tento postup však nebyl správný, a proto soud žalobci poplatek doměřil (§4 odst. 1 písm. j/ citovaného zákona).