7 C 109/2024-24 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala proti žalovanému žalobu o zaplacení částky 14 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou ve výši 2 436 Kč s odůvodněním, že se jedná o nesplacený úvěr poskytnutý žalovanému právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , a to dle smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 13. 3. 2023. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč se splatností 12. 4. 2023. Částka byla zaslána žalovanému na jeho bankovní účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Žalovaný v rozporu se smlouvou poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, kdy ani na upomínky a výzvu k úhradě nereagoval. Dne 8. 12. 2022 byla mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena ke dni 5. 10. 2023. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 14 000 Kč. Zároveň žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené výše úvěru za každý den prodlení od 13. 4. 2023 do 4. 10. 2023 ve výši 2 436 Kč a příslušenství, tj. zákonný úrok z prodlení z částky 14 000 Kč od 10. 10. 2023 do zaplacení ve výši 15%, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 001,10 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, ani poté žalovaný ničeho dalšího neuhradil2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.”). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř.3. Soud po provedeném dokazování, kdy hodnotil veškeré důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř., zjistil následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 13. 3. 2023 uzavřena smlouva o úvěru prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na internetových stránkách žalobce. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč se splatností 23. 3. 2018, který mu byl zaslán na jeho účet. Součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky a sazebník nákladů souvisejících s opožděnou platbou a sazebník poplatků. Žalovaný v rozporu se smlouvou poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, kdy ani na upomínky a výzvu k úhradě nereagoval. Dne 8. 12. 2022 byla mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena ke dni 5. 10. 2023. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 14 000 Kč. Zároveň žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené výše úvěru za každý den prodlení od 13. 4. 2023 do 4. 10. 2023 ve výši 2 436 Kč a příslušenství, tj. zákonný úrok z prodlení z částky 14 000 Kč od 10. 10. 2023 do zaplacení ve výši 15%, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 001,10 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k dobrovolnému uhrazení dluhu právním zástupcem žalobkyně (důkaz: smlouva o úvěru, obchodní podmínky, relevantní část výpisu z účtu , Anonymizováno, potvrzující převedení verifikační platby žalovaným, relevantní část výpisu z účtu , Anonymizováno, potvrzující čerpání úvěru převedením na účet žalovaného, rámcová smlouva o postoupení pohledávek s přílohou, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu, předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu).4. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1968 věta prvá občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením potvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než v peněžitém.8. Podle ustanovení § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.10. Vzhledem k výše uvedenému má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaný povinnosti vyplývající z této smlouvy včas a řádně neplnil. Žalovaný byl v prodlení a úvěr tak byl dle smlouvy o úvěru zesplatněn. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným pak také byla platně sjednána smluvní pokuta v případě prodlení žalovaného ve výši 0,1 % denně. Soud tak žalobě zcela vyhověl včetně smluvní pokuty, dále včetně požadovaného úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni splatnosti pohledávky.11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 300 Kč podle § 14b odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále z 3x režijního paušálu po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 252 Kč. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).12. Soud pak v této souvislosti pouze dodává, že na danou věc při posuzování práva na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšného žalobce aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to na základě toho, že obdobné žaloby jsou týmž žalobcem ke zdejšímu soudu podávány na ustáleném vzoru opakovaně.