9 C 146/2023-50 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení 16 458 Kč s odůvodněním, že vyplácela starobní důchod panu [jméno] [celé jméno žalovaného], který dne [datum] zemřel. Žalobkyně poukázala na bankovní účet č. [bankovní účet] starobní důchod za období od [datum] do [datum], a to i přes to, že s ohledem na úmrtí pana [celé jméno žalovaného] nárok na tuto dávku již zanikl. Dále odůvodnila žalobu tím, že dle usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 1. 2. 2022, č. j. [číslo jednací], nabyl dědictví po zemřelém jediný dědic, a to žalovaný. Žalobkyně dále uvedla, že dávky důchodového pojištění jsou vypláceny dopředu v pravidelných měsíčních splátkách hromadným trvalým příkazem, přičemž okamžité zastavení výplaty důchodu je při pozdním oznámení úmrtí technicky neuskutečnitelné. Žalovaný peníze ani přes výzvu nevrátil. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání a z listinných důkazů založených ve spise zjistil následující skutečnosti. 4. Žalobkyně dne [datum] zaslala starobní důchod ve výši 16 458 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], přičemž příjemcem této platby byl pan [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] (zjištěno z detailu výplaty ze dne [datum]). Starobní důchod byl panu [celé jméno žalovaného] zaslán za období od [datum] do [datum] (zjištěno z detailu výplaty důchodu). Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 1. 2. 2022, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že pan [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel dne [datum] a práva a povinnosti zůstavitele jako majitele bankovního účtu č. [bankovní účet] nabyl, jakož i veškerý majetek spadající do pozůstalosti, jediný dědic, a to [celé jméno žalovaného], [datum narození] (žalovaný). Žalovaný neuplatnil výhradu soupisu. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dle dopisu ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k vrácení 16 458 Kč. Dle podacího lístku odeslala tento dopis žalovanému téhož dne. Žalovaný peníze nevrátil. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že právnímu předchůdci žalovaného poukázala 16 458 Kč bez právního titulu. Práva a povinnosti z bankovního účtu nabyl jako jediný dědic žalovaný. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a byl povinen peníze vrátit, což neučinil. V řízení přitom bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaný však žalobou uplatněný nárok nijak nezpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., přičemž náklady řízení sestávají ze dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 600 Kč (výzva k plnění, žaloba). Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní. 9. Žalobkyně je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. osvobozena od soudního poplatku, přičemž tato povinnost přechází na žalovaného, kterému byla uložena povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.