9 C 43/2024-75 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., , Anonymizováno, , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách po , částka, s roční úrokovou sazbou ve výši 21,5 %. Celkem se tak zavázala vrátit , částka, . Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení , částka, (, částka, nesplacená jistina a , částka, smluvní poplatky) s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , úroku ve výši 21,5 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení. Žalovaná dluh ani přes výzvu neuhradila. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované prostřednictvím údajů sdělených žalovanou, dále z bankovního a nebakonvního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku a ze statistických dat Českého statistického úřadu.2. Žalovaná k návrhu uvedla, že si úvěr vzala, nicméně následně přišla o zaměstnání, a proto přestala splácet. V současné době nemá žádné peníze. Má domluvenou schůzku na Úřadu práce. Neví, jestli by byla schopna plnit ve splátkách, jelikož není jisté, že bude mít zaměstnání. Nemá kde bydlet. Bydlí různě „u známých“.3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.4. Právní předchůdkyně žalobkyně podepsala s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalované , částka, (zjištěno ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. , tel. číslo, a z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, ). Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, s roční úrokovou sazbou ve výši 21,5 % ročně, přičemž výše poslední (84.) splátky činila , částka, . Celkem se tak zavázala vrátit , částka, (vše zjištěno ze smlouvy o úvěru). Dle platební historie vrátila pouze , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně proto dopisem ze dne , datum, úvěr zesplatnila, a to ke dni , datum, (zjištěno z dopisu ze dne , datum, ). Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou žalobkyni. Dle dopisu ze dne , datum, oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalované postoupení pohledávky. Dle podacího archu odeslala tento dopis žalované dne , datum, . Dle dopisu ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky. Dle podacího archu odeslala výzvu žalované téhož dne.5. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované nahlédnutím do registrů, z údajů sdělených žalovanou a ze statistického modelu. Věřitel před poskytnutím úvěru musí zjišťovat, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žadatele o úvěr. Nesmí přitom spoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem, vždy je musí ověřit. Právní předchůdkyně žalobkyně nikterak nezkoumala skutečné příjmy a výdaje žalované. Takový postup není řádným posouzením úvěruschopnosti.6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně coby podnikatelem a žalovanou coby spotřebitelem.7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. V řízení žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalované , částka, . Předmětná smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C679/18). V daném případě se právní předchůdkyně žalobkyně nezabývala skutečnými příjmy a výdaji žalované. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Jinými slovy, poskytovatel by měl vždy úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit s jeho prohlášeními. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky13. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila dostatečně úvěruschopnost žalované, je smlouva o úvěru absolutně neplatná (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18). Pohledávka byla platně postoupena žalobkyni. Podle § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně právo na vrácení jistiny. Žalované tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou dosud nevrácenou část jistiny, která činila , částka, (, částka, – , částka, , § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Vzhledem k tomu, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele), vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny. Jinými slovy, soud uložil žalované povinnost vrátit pouze nesplacenou jistinu, a to bez příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, jelikož splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1, žalovaná je aktuálně bez příjmu a bez stabilního bydlení) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupné na www.nsoud.cz). Lhůtu k plnění s