20 C 147/2025-24 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 8. 2025 domáhá proti žalované zaplacení částky 56 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 18 120 Kč s odůvodněním, že žalovaná pohledávka představuje nároky vyplývající z úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictví její webové stránky žalobkyně. Na základě takto uzavřené smlouvy po ověření úvěruschopnosti žalované za pomoci bankovních výpisů, výplatních listů a podepsání verifikačním kódem pomocí SMS byla smlouva uzavřena pod č. , hodnota, dne 13. 11. 2023, dne 14. 11. 2023 a sjednaná jistina poukázána na účet žalované č. , č. účtu, dne 123. 11. 2023, dne 14. 11. 2023. Byl ujednán úrok 40 % měsíčně. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou s tím, že žalovaná bude splácet každý měsíc nejpozději k 13. dni úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu pak žalovaná mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení a v poslední upomínce ze dne 14. 3. 2024 byla informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 17. 3. 2024. Prokazatelně se tak dostala do prodlení ke dni 18. 3. 2024. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 56 000 Kč, (sestávající z nesplacené jistiny ve výši 40 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40% p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 16 000 Kč nejpozději splatných dne 17. 3. 2024) se zákonným úrokem z prodlení z částky 56 000 Kč od 18. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a zaplacení částky 18 120 Kč.2. Soud ve věci jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) a věc projednal v nepřítomnosti účastníků dne 12. 11. 2025. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila a žalovaná se nedostavila bez omluvy. Žalovaná se k žalobě se žádným způsobem přes výzvu soudu nevyjádřila.3. Z obsahu předložených listinných důkazů žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav věci.4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit jistinu spolu s 40 % měsíčním úrokem tak, jak je uvedeno v žalobě. Na smlouvě je uvedeno datum uzavření dne 13. 11. 2023, chybí zde podpis žalované (není ani uvedeno, že byla například podepsána elektronicky).5. V dopisu o zesplatnění úvěru ze dne 14. 3. 2024 se uvádí, že k tomuto datu činí pohledávka 112 898 Kč, aniž by bylo zřejmé, z jakých položek se dluh skládá.6. Ve výzvě k úhradě dluhu ze dne 14. 6. 2025 realizované právním zástupce žalobkyně se uvádí, že žalovaná dluží 135 457,69 Kč.7. Podle poštovní podacího lístku byla odeslána zásilka (zřejmě předžalobní výzva) na adresu , adresa, dne 14. 6. 2025. Žalobkyně také předložila k důkazu fotokopii občanského průkazu a řidičského průkazu žalované.8. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 10. 10. 2025 bylo zjištěno, že účet č. , hodnota, je běžným účtem vedeným na jméno žalované, na tento účet byly připsány dne 13. 11. 2023 a dne 14. 11. 2023 dvě platby s poznámkami , právnická osoba, .9. Soud na projednávaný spor aplikoval ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1, § 588 a § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), ustanovení tohoto zákoníku o spotřebitelských smlouvách a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.10. Podle ustanovení § 79 odstavec 1 o. s. ř., se řízení zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení je žalobce povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě.11. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti a pokud nejsou uvedeny v žalobě, jsou povinni je uvést v průběhu řízení. Dle odst.1 písm. b) tohoto ustanovení k dosažení účelu řízení jsou účastníci povinni mimo jiné plnit důkazní povinnost. Dle ustanovení § 120 odst.1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.12. Žalobkyně vůbec v žalobě netvrdí, kolik vlastně žalované dle citované smlouvy poskytla finančních prostředků. Z důkazů toliko vyplývá, že dne 13. 11. 2023 poukázala na účet č. , č. účtu, částku 25 000 Kč, dne 14. 11. 2023 částku 15 000 Kč. Dle úvěrové smlouvy byl sjednán úvěrový rámec 30 000 Kč a splácení vždy přirostlého úroku (40 % měsíčně, což samo o sobě je evidentně neplatné lichevní ujednání) měsíčně. Žalobkyně v žalobě neuvádí, jakou konkrétní výši úvěru žalovaná čerpala, ani jakým způsobem a zda vůbec na svůj dluh žalobkyni něčeho platila. Údaj o tom, že se dostala do prodlení se splácením, nic nevypovídá. V dopisu o zesplatnění se pouze hovoří o dluhu ve výši 112 898 Kč a v předžalobní výzvě pak o pohledávce 135 457,69 Kč. Nelze bez dalšího pak učinit závěr o existenci dluhu a jeho výši.13. Za této situace, kdy nebyly doloženy ani jiné doklady, z kterých by bylo možné dovodit konkretizování vymáhaného dluhu s příslušenstvím, soud uzavřel otázku uplatněného nároku tak, že žalobkyně si k žalobnímu tvrzení o poskytnutí finančních prostředků dle citované úvěrové smlouvy neunesla břemeno tvrzení a potažmo ani břemeno důkazní dle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a písm. b) o. s. ř. Pak by bylo namístě poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst.1, 3 o. s. ř., včetně poučení o následcích nesplnění takové výzvy. Toto poučení však soud učinit nemohl, neboť žalobkyně se jednání ve věci samé nezúčastnila. K podmíněné žádosti ze dne 4. 11. 2025 o odročení jednání pro případ, že tvrzené skutečnosti nebudou dostatečné proto, aby bylo žalobnímu návrhu vyhověno, nemohl soud přihlédnout (§41a odst. 2 o. s. ř.).14. Soudu tak nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout.15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla úspěšnějším účastníkem řízení, nicméně náklady řízení jí nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.