7 C 144/2025-27 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9. 9. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 23 608 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 4. 2024 uzavřené prostřednictvím webových stránek předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .), na základě, které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit do 30 dní od poskytnutí úvěru, a to včetně úroku v částce 360 Kč. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 12 000 Kč od 4. 5. 2024 do zaplacení a částky 11 608 Kč. Žalovaná dluh ani přes výzvu neuhradila.2. Podáním ze dne 22. 10. 2025 vzala žalobkyně žalobu co do částky 11 608 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč od 4. 5. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně zpět. Soud tak řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. výrokem II. zastavil.3. Žalovaná se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřila, k jednání konanému dne 20. 11. 2025 se bez omluvy nedostavila. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. soud projednal věc v nepřítomnosti žalované i žalobkyně a jejího právního zástupce, který účast řádně omluvil, a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav věci.4. Předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) uzavřela s žalovanou prostřednictvím webových stránek dne 3. 4. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě, které poskytla žalované téhož dne částku 12 000 Kč. Úvěr byl poskytnut se zápůjční úrokovou sazbou 36,5 % p. a., s úrokem 360 Kč, poplatek za úvěr činil 4 320 Kč, RPSN 5395,58 %. Úvěr byl splatný ke dni 3. 5. 2024 (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 4. 2024 a z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Částka 12 000 Kč byla bezhotovostně připsána na účet č. , č. účtu, již dne 29. 2. 2024 dle předchozí smlouvy o úvěru č. , hodnota, (zjištěno z potvrzení společnosti , právnická osoba, .). Žalovaná byla o úhradu dluhu upomínána prostřednictvím SMS zpráv i písemnými výzvami, rovněž jí byla odeslána předžalobní upomínka ze dne 6. 6. 2024 (zjištěno z přehledu SMS zpráv, upomínek, předžalobní upomínky ze dne 6. 6. 2024 včetně poštovního podacího archu). Předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) pohledávku postoupila na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , která tuto pohledávku postoupila žalobkyni (zjištěno ze smluv o postoupení pohledávek včetně příloh).5. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouvu o úvěru uzavřela předchůdkyně žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel.6. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.12. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícímu závěru. V řízení žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalované částku ve výši 12 000 Kč. Předmětná smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srovnej rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18). Bez prověření úvěruschopnosti žalované neměla být smlouva vůbec uzavírána. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru musí být taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy náležitě zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nespoléhá se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří a vše profesionálně vyhodnotí. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky. To v projednávaném případě bylo evidentně porušeno.13. Údaje o příjmech a výdajích žalované však nebyly doloženy žádnými listinami (výplatní páskou, nájemní smlouvou apod.), tyto skutečnosti žalobkyně v žalobě ostatně ani netvrdila.14. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalované tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou dosud nevrácenou jistinu, která činila 12 000 Kč (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Pohledávka byla platně postoupena žalobkyni. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků. Proto soud žalobě vyhověl co do částky 12 000 Kč v souladu s částečným zpětvzetím žalobkyně. Lhůtu k plnění určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť oba účastníci byli ve věci přibližně stejně úspěšní.