16 C 22/2026-25 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 21 624 Kč s tím, že žalovaný je majitelem vozidla registrační značky , SPZ, , které nemělo v období od 17. 2. 2023 do 22. 8. 2023 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Povinné ručení nesjednal ani u vozu registrační značky , SPZ, v období od 19. 5. 2023 do 13. 11. 2023.2. V dané věci soud nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, proto jej soud zrušil a za podmínek stanovených § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) veřejně vyhlásil toliko rozsudek.3. Na základě listinných důkazů předložených žalobcem soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl v období od 17. 2. 2023 do 22. 8. 2023 vlastníkem osobního automobilu registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , evidovaného v registru vozidel jako provozované, k němuž nebylo sjednáno zákonné pojištění z jeho provozu. Dne 20. 7. 2023 a 9. 11. 2023 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu ve výši 4 794 Kč (do 29. 5. 2023) a 3 995 Kč (do 22. 8. 2023), tj. 47 Kč denně a nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 2 x 300 Kč, vždy nejpozději do 60 dnů od doručení každé výzvy. Obdobně postupoval žalobce i ohledně nezaplaceného povinného ručení u vozidla registrační značky , SPZ, za období od 19. 5. 2023 do 5. 6. 2023 ve výši 1 170 Kč a od 6. 6. 2023 do 13. 11. 2023 ve výši 10 465 Kč (65 Kč denně). I v těchto případech byla žalovanému poskytnuta lhůta 60 dnů od doručení výzev a byla požadována částka 300 Kč na náhradu nákladů. K zaplacení dluhu nedošlo ani na základě předžalobní výzvy.4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vyhlášky Ministerstva financí k provedení tohoto zákona č. 205/1999 Sb.5. V dané věci žalobce listinnými důkazy prokázal, že žalovaný coby vlastník shora uvedených vozidel k nim neměl v předmětném období sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. A je povinen zaplatit příspěvky do garančního fondu v celkové výši 20 424 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 4 x 300 Kč. Z dlužných příspěvků je povinen zaplatit i zákonné úroky z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté k plnění ve výzvách k úhradě příspěvků. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 681 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává tentýž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a žaloba), tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 315 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 866 Kč. Soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určil třídenní lhůtu k plnění s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).