ECLI: ECLI:CZ:OSPB:2026:16.C.38.2026.1 Datum: 2026-04-30 Předmět: o zaplacení 13 245 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 87 z. č. 257/2016 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb. smlouva o úvěrupostoupení pohledávky
O co šlo: o zaplacení 13 245 Kč s příslušenstvím (§ 87 z. č. 257/2016 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 13 245 Kč s příslušenstvím s tím, že jeho právní předchůdce, společnost , právnická osoba, . a žalovaná uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, z níž si žalovaná neplnila sjednané povinnosti a žalobci, jemuž byla pohledávka smluvně postoupena, dluží předmětnou částku.2. Soud po zjištění stanoviska účastníků řízení k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a) o. s. ř., proti němuž neměli žádných námitek, veřejně vyhlásil toliko rozsudek.3. Ze smlouvy o úvěru, karty klienta, výpisu z účtu žalované, potvrzení o platbě, smluv o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy soud zjistil a vzal za prokázané, že dne , datum, byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru na částku 7 000 Kč, který měla žalovaná uhradit do 12. 3. 2025 spolu se sjednaným poplatkem ve výši 1 260 Kč a smluvenými úroky ve výši 210 Kč. Tuto povinnost však nesplnila, na dluh ničeho neuhradila. Při posouzení schopnosti žalované úvěr splatit vyšel věřitel z výpisu z jejího účtu, na němž byl k 29. 11. 2024 zůstatek 2,75 Kč, příjem od společnosti , právnická osoba, , jíž žalovaná poskytovala finanční služby na základě živnostenského oprávnění, činil 210,64 Kč, další platba ve výši 13 000 Kč přišla od , adresa, . Dne 26. 11. 2024 zaplatila žalovaná , právnická osoba, ověřovací platbu ve výši 1 Kč a 14. 11. 2024 částku 1 000 Kč na , Anonymizováno, , Anonymizováno, . V říjnu 2024 bylo na účet žalované od , právnická osoba, zaplaceno 2 505,48 Kč, v září 2024 celkem 69 033,75 Kč a v srpnu 2024 51,70 Kč. V prohlášení o svých majetkových poměrech žalovaná uvedla, že její příjem finanční specialistky činí 23 916 Kč čistého měsíčně, podniká, žije s rodiči, na služby hradí 2 000 Kč, za telefon 600 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena nejprve společnosti , právnická osoba, a poté žalobci.4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované, když vyšel toliko z jejího prohlášení o příjmech a výdajích, které však neověřil. Ohledně příjmu neměl aktuální výpis z účtu (poslední byl z listopadu 2024), navíc v tomto měsíci žalovaná zaplatila ověřovací platbu další úvěrující společnosti , právnická osoba, , na svém účtu měla zanedbatelný zůstatek a příjem od společnosti , právnická osoba, činil toliko 210,64 Kč. Za 6 měsíců před poskytnutím úvěru měla žalovaná vyšší příjem jen v září 2024, v srpnu, říjnu a listopadu 2024 byl minimální, za prosinec 2024 a leden 2025 nebyl zjištěn. Pokud se tedy věřitel spokojil jen s tvrzením žalované, které řádně neprověřil, porušil povinnost plynoucí mu za zákona o spotřebitelském úvěru, což dle § 87 odst. 1 způsobuje neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy, v důsledku níž jsou strany smlouvy povinny vrátit si poskytnuté plnění, tedy žalovaná je povinna vrátit vyplacenou jistinu ve výši 7 000 Kč. Ve všech ostatních nárocích byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta.6. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. nepřiznal soud žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů, neboť rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem každého z nich je minimální s přihlédnutím i k žalovanému příslušenství.