21 C 22/2026-27 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 3. 2. 2026 domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 34 555 Kč s úrokem ve výši 21,24 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2025 do 26. 3. 2026, ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 3. 2026 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně.2. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě mu poskytla 30 000 Kč. Žalovaný obdržel peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč, z nichž částka 27 500 Kč byla dne 5. 9. 2025 převedena na její účet označený jako „Účet zákazníka“. Zbývajících 2 500 Kč bylo dle smluvních ujednání vyplaceno zprostředkovatelce jako provize. Smluvní strany se dohodly, že úvěr bude splacen v celkové částce 40 824 Kč v 36 měsíčních splátkách po 1 134 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, přičemž první splátka měla splatnost dne 20. 10. 2025. Úvěr měl být úročen roční zápůjční úrokovou sazbou 21,24 %.3. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a dostal se do prodlení delšího než dva měsíce. Podle smlouvy tak nastalo zesplatnění úvěru ke dni odeslání oznámení o zesplatnění, které bylo datováno 25. 12. 2025 a téhož dne odesláno. Před zesplatněním byly žalovanému zaslány upomínky datované 25. 10. 2025 a 25. 11. 2025, a následně i oznámení o zesplatnění dne 25. 12. 2025, které zároveň sloužilo jako předžalobní výzva. Tyto písemnosti byly doručovány také do smluvně zřízené elektronické schránky zákazníka. Za tři odeslané upomínky se požaduje náhrada nákladů ve výši 300 Kč.4. Celkový dluh žalované činí 31 559 Kč, tvořený dlužnými splátkami ve výši 3 401 Kč a zesplatněnou částí jistiny ve výši 28 158 Kč. V dlužných splátkách je zahrnuto 1 559 Kč úroků a 1 842 Kč jistiny. Ke dni zesplatnění nebyla umořena částka 30 000 Kč.5. Za prodlení s úhradou jednotlivých splátek před zesplatněním se požaduje smluvní pokuta sjednaná ve výši 499 Kč za každý případ prodlení, celkem tedy 1 497 Kč. Za prodlení po zesplatnění se dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 31 559 Kč za období od 26. 12. 2025 do 1. 2. 2026, ve výši 1 199 Kč.6. Při uzavírání smlouvy byla úvěruschopnost žalovaného posuzována v rozsahu odpovídajícím požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posouzení vycházelo z informací poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, které zahrnovaly údaje o jeho příjmech a výdajích. Příjmy žalovaného měly být ověřeny. Současně byly využity i veřejně dostupné zdroje, zejména údaje o životním a existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb., dále statistické údaje o průměrných výdajích obyvatelstva publikované Českým statistickým úřadem, centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, katastr nemovitostí a záznamy z registru REPI. V rámci prověřování byly zohledněny rovněž interní databázové informace vedené věřitelkou. Na základě takto získaných a ověřených podkladů měla být úvěruschopnost žalovaného shledána dostatečnou a žalovaný měl prokázat schopnost úvěr ze smlouvy řádně splácet.7. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.8. V projednávané věci soud za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání.9. Z provedeného dokazování se podává:i. Dne 1. 9. 2025 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu dne 5. 9. 2025 poskytla finanční prostředky ve výši 27 500 Kč. Částka 2 500 Kč měla být poskytnuta na provizi zprostředkovatele úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky s příslušenstvím v 36 měsíčních splátkách ve výši 1 134 Kč. Celková dlužná částka činila 40 824 Kč, úrok činil 21,24 %, RPSN činilo 31,60 %. (prokázáno smlouvou o úvěru a potvrzeními o provedení transakce).ii. Z čl. IV bodu 1 písm. d) smlouvy o úvěru vyplývá, že úvěr se stává splatným v důsledku prodlení žalovaného s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce, přičemž v tomto případě nastává okamžik splatnosti dnem, kdy žalobkyně žalovanému odeslala oznámení o zesplatnění úvěru.iii. Z další části čl. IV bodu 1 smlouvy o úvěru vyplývá, že neuhrazeným zůstatkem úvěru je dosud neuhrazená část celkové výše spotřebitelského úvěru, tedy jistiny. Současně bylo sjednáno, že samotný okamžik zesplatnění úvěru nemá vliv na splatnost splátek, které již byly ke dni zesplatnění splatné, avšak zůstaly zcela nebo zčásti neuhrazeny; tyto splátky zůstávají splatné každá samostatně.iv. Z čl. IV bodu 2 písm. b) smlouvy o úvěru vyplývá, že pokud se úvěr stane v důsledku prodlení žalovaného splatným podle čl. IV bodu 1 smlouvy, je žalovaná povinna zaplatit poskytovatelce smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení.v. Z čl. IV bodu 2 písm. c) smlouvy o úvěru vyplývá, že v případě, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, je povinen uhradit poskytovatelce smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ takového prodlení. Současně je v tomto ustanovení stanoveno, že tuto smluvní pokutu lze uplatnit pouze do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným podle čl. IV bodu 1 smlouvy o úvěru.vi. V dokumentu výdaje spotřebitele ze dne 1. 9. 2025 žalovaný potvrdil, že jeho výdaje na bydlení a výdaje související s bydlením činí 6 500 Kč měsíčně, že má splátky úvěru ve výši 1 456 Kč, nehradí pojistné, nemá děti je rozvedený, jeho příjmy jsou 31 630 Kč měsíčně.vii. Z dokumentu „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ vyplývá, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z toho, že žalovaný má měsíční čistý příjem ve výši přibližně 31 630 Kč, má další úvěrové závazky ve výši 1 456 Kč, měsíční splátka posuzovaného úvěru činí 1 134 Kč, výdaje na bydlení byly uvedeny ve výši 6 500 Kč, nejsou evidovány žádné další pravidelné výdaje, žalovaný neuvádí vyživované osoby ani povinnost hradit výživné, a po započtení normativních nákladů ve výši 4 860 Kč a nezabavitelné částky ve výši 12 398 Kč mu podle propočtu zbývá disponibilní částka přibližně 21 090 Kč.viii. Příjmy žalovaného měla žalobkyně prokázané z dopisu společnosti , právnická osoba, ze dne 17. 6. 2025 a výpisů z účtů. Podle těchto dokumentů pobíral žalovaný náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 31 630 Kč měsíčně. Výdaje na bydlení měla žalobkyně prokázána z náhledu do katastru nemovitostí a prohlášení dcery žalovaného, že jí přispívá na bydlení částkou 6 500 Kč (prokázáno příslušnými dokumentem společnosti , právnická osoba, , příslušnými výpisy z účtů, náhledem do katastru nemovitostí a čestným prohlášení dcery žalovaného).ix. Žalobkyně prověřovala údaje o žalovaném v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem (prokázáno náhledy do příslušných rejstříků).x. Žalobkyně odeslala žalované dvé upomínky ze dne 25. 10. 2025 a 25. 11. 2025. Prokázáno příslušnými upomínkami, čestným prohlášením , jméno FO, a Seznam odeslaných upomínek ze dne: 25. 10. 2025.xi. Z oznámení o zesplatnění a předžalobní výzva ze dne 25. 12. 2025 vyplývá, že žalovaný byl informován o tom, že jeho dluh ze smlouvy o úvěru se stal ke stejnému dni splatným v celé výši. V uvedeném oznámení o zesplatnění úvěru je uvedeno, že zesplatnění nastalo dnem jeho odeslání, jelikož měly být naplněny smluvní podmínky pro zesplatnění. Podle obsahu podání byl žalovaný v prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce a předtím mu byla doručena upomínka, v níž byla vyzvána k úhradě dlužné splátky s poskytnutou lhůtou 30 dnů, která uplynula bez zaplacení. Oznámení o zesplatnění a předžalobní výzva byly žalovanému odeslány dne 25. 12. 2025 (prokázáno podacím lístkem).xii. Z jiných provedených důkazů nedospěl soud k žádným pro rozhodnutí ve věci podstatným skutkovým zjištěním.10. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru posuzoval soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 9. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.13. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, aby před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele finanční prostředky poskytovateli ú