6 C 200/2025-52 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu uvedenou žalobu s tím, že dne 13. 6. 2023 byla uzavřena mezi původním věřitelem společností , právnická osoba, . s žalovanou smlouva o poskytnutí úvěru, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 40 000 Kč, úvěr byl vyplacen žalované v souladu se smluvním ujednáním. Úroky úvěru měly být žalovanou původnímu věřiteli hrazeny v měsíčních splátkách 6 000 Kč splatných vždy k 15. dni každého měsíce, žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, která byla splatná 15. 9. 2023. I přes upomínkování věřitelem nebyla ze strany žalované žádá pravidelná platba uhrazena, k sepisu žaloby je žalovaná v prodlení se 3 neuhrazenými splátkami po 6 000 Kč, celkem tudíž 18 000 Kč představující smluvní úrok ve výši 15 % měsíčně za období 90 dnů počítaných od 16. 9. 2023. Pohledávku v celkové výši 18 000 Kč z titulu neuhrazených pravidelných měsíčních splátek postoupil původní věřitel dne 1. 3. 2024 na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou dne 20. 3. 2024, ničeho však dosud nezaplatila, žalobce požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení.2. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti žalované, která ačkoli byla řádně a včas předvolána, k jednání se nedostavila.3. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že dne 13. 6. 2023 uzavřel právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, . se žalovanou smlouvu o úvěru ve výši 40 000 Kč, tato částka byla věřitelem žalované poskytnuta, žalovaná se zavázala věřiteli zaplatit 12 měsíčních splátek po 6 000 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci počínaje 15. 7. 2023 s tím, že k poslední splátce v červnu 2024 zaplatí navíc 40 000 Kč na jistině, celkem tudíž žalovaná měla zaplatit 112 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaná věřiteli sdělila, že její průměrný příjem činí 24 064 Kč, že náklady na bydlení činí 3 000 Kč, na sázkách platí 3 530 Kč, že je rozvedená. Žalovaná byla v září 2023 upomínána písemně i e-mailem k zaplacení splátky splatné dne 15. 9. 2023 s tím, že je v prodlení, a že 500 Kč činí náklady za první upomínku. Dne 1. 3. 2024 původní věřitel uzavřel se žalobcem rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, zároveň podepsali i předávají protokol k předmětné rámcové smlouvě, podáním ze dne 20. 3. 2024 postoupení pohledávky oznámili žalované s tím, že na žalobce byla postoupena pohledávka v nominální hodnotě 36 000 Kč z titulu neuhrazených pravidelných měsíčních splátek vyplývajících ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 13. 6. 2023. Před podáním žaloby k soudu byla žalovaná rovněž vyzvána k zaplacení dlužných částek, na základě této výzvy ničeho nezaplatila. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Příbrami č.j. 7 C 123/2024 byla původnímu věřiteli, tedy společnosti , právnická osoba, . přiznána vůči žalované částka 40 000 Kč na jistině vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 6. 2023, jakož i částka 1 000 Kč na základy spojené s uplatněním pohledávky včetně zákonného úroku z prodlení. Soud vycházel výlučně z listinných důkazů, tedy zejména ze smlouvy o úvěru včetně smluvní dokumentace a předsmluvních informací, z potvrzení o vyplacení úvěru, z potvrzení o verifikační platbě, z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek včetně předávacího protokolu, z oznámení o postoupení pohledávky, z podacího lístku, ze spisu OS Příbram, sp.zn. 7 C 123/2024.4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Žalobce jako právní nástupce původního věřitele totiž neprokázal postoupení pohledávky, jejichž zaplacení se žalobou domáhá. Z rámcové smlouvy ani z předávacího protokolu nelze zjistit, jaký konkrétní nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 6. 2023 byl na žalobce postoupen, přičemž ve smlouvě o postoupení musí být zcela jistě pohledávka či nárok jednoznačně a přesně specifikován, obzvlášť za situace, kdy na základě smlouvy o úvěru měla žalovaná zaplatit celkem na všech nárocích 112 000 Kč, původnímu věřiteli byla přiznána částka 40 000 Kč a v oznámení o postoupení pohledávky na žalobce bylo žalované sděleno, že byla postoupena pohledávka ve výši toliko 36 000 Kč z titulu neuhrazených pravidelných měsíčních splátek, které v souhrnu byly v počtu 12, tudíž ani v oznámení o postoupené pohledávky není patro, o jaké konkrétní měsíce, či za jaké konkrétní období byly pohledávky na žalobce postoupeny. To vše za situace, kdy v projednávaném sporu ani ve věci sp.zn. 7 C 123/2024 žalobci netvrdí, zda žalovaná některou ze splátek zaplatila, pokud ano, kolik a na jaké nároky byly její platby započítávány. Pro úplnost soud uvádí, že původní věřitel řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované, pokud neověřoval pravidelné měsíční výdaje spojené zejména s bydlením, s placením energií či telefonem, jakož i ověření faktických příjmů žalované za situace, kdy měsíční splátka měla činit 6 000 Kč a k tomu k poslední 12. splátce jednorázově zaplatit dalších 40 000 Kč, tudíž smlouva o úvěru je absolutně neplatná dle § 588 občanského zákoníku, neboť původní věřitel poskytl žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s §§ 86 odst. 1, 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Za této situace žalovaná nemůže být s peněžitým plněním ani v prodlení, proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl /výrok I./.6. Podle § 142 odst. l o.s.ř. soud rozhodl o nákladech řízení, neboť z procesního hlediska měla žalovaná plný úspěch, žalované však žádné náklady řízení nevznikly, proto si každý z účastníků ponese náklady ze svého /výrok II./.