7 C 18/2026-26 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovanému k zaplacení shora uvedené částky. Podanou žalobu odůvodnila tím, že došlo mezi , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., a žalovaným byla dne 23. 3. 2017 uzavřena smlouva o stavebním spoření. Na základě této smlouvy požádal žalovaný o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření. Dne 22. 5. 2017 žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření do výše 300 000 Kč. Žalovaný v souladu se sjednaným způsobem meziúvěr vyčerpal. Žalovaný byl povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 875 Kč, počínaje prvním dnem čerpání meziúvěru a dále byl povinen provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření úvěrové smlouvy pravidelné měsíční vklady ve výši 780 Kč na vkladový účet stavebního spoření. Žalovaný sjednané splátky řádně nehradil. Žalobkyně proto využila svého práv odstoupit od úvěrové smlouvy s tím, že došlo ke splatnosti celého dluhu, a to s účinností ke dni 31. 3. 2025, což bylo žalovanému dne 3. 4. 2025 písemně oznámeno. Žalovaný pohledávku neuhradil a je tak v prodlení od 1. 4. 2025. Veškeré zúčtované finanční prostředky (včetně plateb žalovaného) v celkové výši 212 Kč byly žalobkyní započteny na úhradu zákonného úroku z prodlení ze splatné pohledávky od data odstoupení, tj. od 1. 4. 2025 do 2. 4. 2025. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, ani poté žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. žalobkyně se rovněž domáhá příslušenství pohledávky, tj. smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně pak pro úplnost uvedla, že s účinností od 12. 3. 2021 došlo u žalobkyně ke změně obchodní firmy na , Jméno žalobkyně, . z původní , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .2. Soud ve věci nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud jej proto zrušil a ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval účastníky usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 30. 12. 2025, č. j. EPR , č. účtu, – 12, ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.3. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným, byla uzavřena smlouva o stavebním spoření. Na základě této smlouvy požádal žalovaný o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření. Dne 22. 5. 2017 žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření do výše 300 000 Kč. Žalovaný v souladu se sjednaným způsobem meziúvěr vyčerpal. Žalovaný byl povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 875 Kč, počínaje prvním dnem čerpání meziúvěru a dále byl povinen provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření úvěrové smlouvy pravidelné měsíční vklady ve výši 780 Kč na vkladový účet stavebního spoření. Žalovaný sjednané splátky řádně nehradil. Žalobkyně proto využila svého práv odstoupit od úvěrové smlouvy s tím, že došlo ke splatnosti celého dluhu, a to s účinností ke dni 31. 3. 2025, což bylo žalovanému dne 3. 4. 2025 písemně oznámeno. Žalovaný pohledávku neuhradil a je tak v prodlení od 1. 4. 2025. Veškeré zúčtované finanční prostředky (včetně plateb žalovaného) v celkové výši 212 Kč byly žalobkyní započteny na úhradu zákonného úroku z prodlení ze splatné pohledávky od data odstoupení, tj. od 1. 4. 2025 do 2. 4. 2025. (důkaz: smlouva o stavebním spoření č. , hodnota, ze dne 23. 3. 2017 včetně všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření, žádost o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření, smlouva o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 22. 5. 2017 č. , hodnota, včetně obecných úvěrových podmínek, žádost o čerpání meziúvěru, oznámení o čerpání meziúvěru, výpis z meziúvěrového účtu č. , hodnota, , výpis z vkladového účtu č. , hodnota, , odstoupení od smlouvy a požadavek úhrady pohledávky včetně dodejky). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky (důkaz: předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu).4. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 65/2004 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře, osoba, která uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu podle občanského zákoníku o stavebním spoření se stává účastníkem. Podle odst. 2 citovaného usnesení má účastník právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti. Podle odst. 5 citovaného usnesení může stavební spořitelna poskytnout účastníkovi úvěr do výše cílové částky, který slouží k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb i v případě, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření (překlenovací úvěr).5. Podle § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 věta prvá občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.7. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy byla uzavřena smlouva o stavebním spoření, na jejím že základě byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření do výše 300 000 Kč, který byl žalovaným čerpán. Takto čerpané finanční prostředky měly být ze strany žalovaného pravidelně hrazeny dle smluvních dispozic, avšak se tak nestalo, a proto žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a došlo tak ke splatnosti celého dluhu, na což byl žalovaný písemně upozorněn žalobkyní. Vzhledem k tomu, že z provedeného dokazování pak soud nezjistil nic k tomu, že by žalovaný dlužnou pohledávku žalobkyni uhradil, či že by dluh zanikl z jiného důvodu, soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl. Žalobkyni vedle toho přísluší podle § 1970 občanského zákoníku i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně je tak i v této části důvodný. Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.).9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 45 569 Kč. Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 10 031 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 9 340 Kč podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále z 3x režijního paušálu po 450 Kč dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvu k plnění) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 6 168 Kč. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).