1 C 189/2020-37 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobkyně se ve své žalobě domáhala na žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] do [datum] do zaplacení ve výši 8,05% ročně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a částky [částka]. 2 1 C 189/2020 Žalobkyně tvrdila, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], byla dne [datum] uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o úvěru č. B0004885627162210. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši [částka] a částka úvěru byla žalované převedena na účet. Žalovaná se za poskytnutí úvěru zavázal zaplatit poplatek ve výši [částka] (po slevě) a úroky ve výši [částka], přičemž výše úroku činila 40% ročně. Celkem se zavázala zaplatit do [datum] částku [částka]. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, vznikla jí tak povinnost zaplatit na poplatku plnou částku bez slevy ve výši [částka], smluvený úrok za poskytnutí úvěru ve výši 40% a smluvní pokutu ve výši [částka]. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena ke dni [datum] na žalobkyni, a změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila celková hodnota pohledávky [částka] a sestávala z nesplacené jistiny ve výši [částka], nesplaceného poplatku ve výši [částka], smluvních úroků ve výši 1 135,34, smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a nákladů na vymožení pohledávky ve výši [částka]. Pokud je v žalobě uvedena výše kapitalizovaného úroku [částka], ta sestává ze součtu nedoplatků poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a nákladů na vymožení pohledávky ve výši [částka]. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná na pohledávku ničeho neuhradila. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná odpor, ve kterém uvedla, že si je vědoma dlužné částky, na adresu trvalého bydliště, které je shodné s kontaktní adresou, [ulice a číslo], [obec], jí však nebyla doručena žádná předžalobní upomínka, která by ji na opomenutou pohledávku upozornila, aby mohla pohledávku řešit. Pohledávku ve výši [částka] uznává, nevyhýbá se její úhradě, podává však odpor vůči nákladům řízení a zákonným úrokům. Žalobkyně k tvrzení žalované uvedla, že adresa žalované, [adresa], byla jednou z kontaktních adres, kterou žalobkyně obdržela od své právní předchůdkyně, a zároveň poslední známou adresou žalované. Právní zástupce žalobkyně omluvil svoji neúčast při jednání, žalovaná se nedostavila, proto soud postupem podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud učinil skutkový závěr o tom, že na žalobkyni byla podle smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), postoupena pohledávka, která vznikla z titulu smlouvy o úvěru č. B0004885627162210 ze dne [datum], uzavřené dle § 2395 o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná je tak dlužna částku, jak je žalobou uplatněna, proto soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost žalobkyni zaplatit částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] do [datum] do zaplacení, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dále částku [částka], představující součet požadovaného poplatku, smluvních úroků za poskytnutí úvěru a nákladů na vymožení pohledávky, a dále částku [částka] na sjednané smluvní pokutě. Žalovaná v odporu nárok žalobkyně uznala, nesouhlasila však s hrazením zákonného úroku z prodlení. Žalované byly známy podmínky, za kterých smlouvu uzavřela, a tedy i sankce, vyplývající z jejich porušení. [příjmení] si tak být vědoma, že pokud poruší smluvní podmínky, vznikne žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, i zákonného úroku z prodlení. 3 1 C 189/2020 Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle § 142a odst. 1 o.s.ř., dle něhož žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Ze smlouvy o úvěru, i z údajů vedených původní věřitelkou o žalované vyplývá, že jako adresu bydliště, i kontaktní adresu, žalovaná uvedla, a původní věřitelka na účtu žalované evidovala, [ulice a číslo], [obec]. Žalobkyně však výzvu k plnění žalované zaslala na adresu [adresa], a neprokázala, že se jedná o adresu, vedenou žalobkyní jako adresu pro doručování, nebo poslední známou adresu. Proto soud rozhodl, že se žalobkyni nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v jeho zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o.s.ř., neboť proti rozsudku není odvolání přípustné.