4 C 71/2020-58 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobkyně se ve svém návrhu domáhala určení, že její matka p. [jméno] [příjmení] byla ke dni, kdy převedla družstevní podíl u SBD pro duševní poruchu, neschopná jednat. Dědické řízení po matce vedené pod sp.zn. 132D 111/2019 bylo pro nepatrný majetek skončeno tak, že podíl na penězích byl vydán žalovanému jako vypraviteli pohřbu. Protože věděla, že matka získala dědictví po otci žalovaného, požádala o dodatečné projednání a až tam zjistila, že byt byl převeden. [příjmení] 2 4C 71/2020 účastnice řízení uvedla, že když za matkou došla jednou týdně, bylo to moc, avšak matka již v roce 2016 nevěděla ani, že je na manželově pohřbu. Nevěděla, co povídá. Neví, proč byl byt převeden na žalovaného. Je možné, že si to jeho otec, který není jejím otcem, přál. Když matka zemřela, ani nebyla pozvána na projednání pozůstalosti. O matku se staral žalovaný. 2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil s tím, že je pravda, že matka měla Alzheimera, ale při podpisu smlouvy věděla, co dělá. Smlouva se podepisovala na bytovém družstvu, smlouvu připravilo družstvo. Po smrti otce se začal stav matky zhoršovat, zapomínala. Žalobkyni za matkou nikdy neviděl jít. Byt převedla na něj, protože to bylo přání otce, který měl se žalobkyní nějaké problémy. Je pravda, že matka zapomínala, věděla však, co dělá. V roce 2016 ještě chodila sama nakupovat. 3. Ze smlouvy o převodu družstevního podílu má soud za prokázané, že dne [datum] uzavřela [jméno] [příjmení] a žalovaný smlouvu o převodu družstevního podílu, když s podílem je spojeno právo užívat družstevní byt [číslo] v domě [adresa] v [obec]. Ze spisu sp.zn. 133D 71/2016 po [celé jméno žalovaného], zemřelém dne [datum] vyplývá, že právě manželce [jméno] [příjmení] připadl družstevní podíl, jenž je předmětem řízení. Dědické řízení sp.zn. 132D 111/2019 po [jméno] [příjmení] potom bylo zastaveno s tím, že se žalovanému jako vypraviteli pohřbu předává nepatrný majetek. Soud si dále vyžádal zprávy lékařů a zdravotní dokumentaci a ve věci ustanovil znalce a to ústavní znalecký posudek, přičemž [název znalkyně] ve svém znaleckém posudku dospěl k závěru, že [jméno] [příjmení], zemřelá dne [datum], nebyla ke dni podpisu smlouvy o převodu bytu ze dne [datum] schopna rozpoznat a korigovat své jednání, tedy nebyla schopna činit inkriminované právní jednání a posoudit jeho následky s tím, že majetkové rozhodnutí, tedy týkající se vlastnictví bytu je složitým rozhodnutím, přičemž darující musí zvažovat celoživotní zkušenosti, závazky, hodnotit vztahy osoby, úmysly a plány. Musí předvídat osudy obdarovaných i vyloučených z daru, analyzovat jejich finanční situace, schopnosti a dopady převodu/daru. Musí hodnotit jejich vzájemné emoce, city a to nejenom krátkodobé, ale i dlouhodobé. Z psychiatrického hlediska tedy nebyla v uvedené době schopna posoudit své jednání, nebyla schopna racionálně zhodnotit právní text a rozhodovat o svém majetku. 4. Podle ust. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Vzhledem k tomu, že dědické řízení, kde přichází v úvahu jako dědička i žalobkyně, skončilo zastavením, přičemž předmětem, jak tvrdí žalobkyně, měl být i podíl ve stavebním bytovém družstvu, je dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě. Podle ust. § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Jak vyplývá z provedeného dokazování, zemřelá [jméno] [příjmení], která je matkou obou účastníků, převedla smlouvou o převodu družstevního podílu dne [datum] podíl v SBD, se kterým je spojeno právo užívat družstevní byt, když tento podíl získala předtím jako dědička po zemřelém manželovi, tedy otci žalovaného, který však není otcem žalobkyně. Nicméně jako vyplývá ze znaleckého posudku, když znalci jednoznačně uvedli, že v době podpisu smlouvy o převodu družstevního podílu nebyla [jméno] [příjmení] jako převodce schopna posoudit právní důsledky svého jednání, neboť trpěla duševní poruchou. Proto nelze dospět k jinému závěru, než že smlouva o převodu družstevního podílu je neplatná a proto soud žalobě vyhověl. 5. Při rozhodování o nákladech řízení soud nepřiznal žalobkyni, ač měla ve věci plný úspěch, právo na jejich náhradu, když jsou shledány předpoklady ust. § 150 o.s.ř. k nepřiznání nákladů, když jednak rozhodnutí záviselo na znaleckém posudku, jednak i sama žalobkyně uvedla, že se o zemřelou staral právě žalovaný a že byt byl na něj převeden podle přání jeho otce. 3 4C 71/2020 6. Podle ust. § 148 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že zůstává nevyplacená část znalečného, která není kryta zálohou, rozhodl soud, že žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v Pelhřimově za vyplacené znalečné [částka] a to do tří dnů od právní moci rozsudku.