5 C 15/2021-45 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 uvedeného zákona. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný jako jeho provozovatel neměl od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv byl k tomuto povinen dle § 1 odst. 2 uvedeného zákona a vozidlo tak nebylo pojištěno 112 dní a žalobci tak dle § 4 odst. 1, 3, 4 uvedeného zákona vznikl nárok na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla, nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce dle § 4 odst. 6 uvedeného zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne [datum], žalovaný příspěvek nezaplatil. Žalobce tedy požaduje uhradit částku [částka], která se sestává z příspěvku [částka], vypočteného násobkem denní sazby [částka] a počtem 112 dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (§ 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 uvedeného zákona ve výši [částka] dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. V této věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit žalovanému. K jednání soudu se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil. Žalobce v návrhu uvádí, že v souladu s § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále pouze zákon) zjistil, že žalovaný je provozovatelem předmětného osobního automobilu a že toto vozidlo v období shora uvedeném nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení. V tomto směru soud zjistil ze zprávy odboru dopravy Městského úřadu v Pelhřimově, že vlastníkem i provozovatelem předmětného vozidla byl žalovaný v období od [datum] do [datum]. Je tedy zřejmé, že v registru vozidel v rámci žalobcem vymezeného období žalovaný nebyl jako provozovatel či vlastník vozidla veden od [datum] do [datum], v tomto období byl jako vlastník i provozovatel vozidla v registru veden [jméno] [příjmení]. Jak však soud zjistil ze zprávy [právnická osoba] [obec a číslo] a jí zaslaných listin, měl [jméno] [příjmení] k předmětnému vozidlu uzavřeno pojištění dle shora uvedeného zákona na základě pojistné smlouvy ze dne [datum] [číslo] které zaniklo dnem [datum] oznámením o změně vlastnictví k předmětnému vozidlu a doložil v tomto směru uvedené pojišťovně kupní smlouvu, kterou ohledně předmětného vozidla uzavřel s žalovaným dne [datum], ze smlouvy vyplývá, že k přechodu vlastnického práva došlo dnem uzavření smlouvy a tedy za této situace soud konstatuje vlastnické právo žalovaného k předmětnému vozidlu i ve shora uvedeném období [datum] až [datum], i když jako vlastník v registru vozidel veden nebyl. Žalobce soudu doložil, že žalovanému doručil dne [datum] výzvu k úhradě příspěvku ze dne [datum] za nepojištěné shora uvedené období, v níž žalovanému stanovil lhůtu k zaplacení 30 dnů od doručení. 3 5 C 15/2021 Soud má shora uvedeným způsobem za prokázané, že vlastníkem i provozovatelem předmětného vozidla v uvedeném období byl žalovaný, v uvedeném období nebylo k vozidlu sjednáno pojištění dle zákona, ačkoli to bylo povinností žalovaného dle § 1 odst. 2 zákona. Za této situace dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 zákona byl žalovaný povinen zaplatit žalobci jednak příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, tedy počtu 112 dní, a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy [částka] dle § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a jednak náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka] dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný byl k zaplacení vyzván výzvou žalobce ze dne [datum], která obsahovala veškeré náležitosti a lhůtu k plnění v rozsahu nejméně 30 dnů od doručení dle § 4 odst. 7 zákona. Pokud tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum], uplynula lhůta 30 dnů k plnění dne [datum] (konec lhůty připadl na den pracovního klidu [datum], došlo tedy k prodloužení lhůty do následujícího pracovního dne) a tedy od následujícího dne [datum] je žalovaný v prodlení se zaplacením této částky [částka] dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a má nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve prospěch žalovaného žalobce tyto úroky požaduje až od data [datum]. Za této situace soud návrhu žalobce vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po [částka], tří paušálů po [částka] dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (§ 14b) a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí [částka] Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši [částka] a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.